Přehled recenzí

Byla jsem na pohovoru v Penny na pozici vyššího managementu. Sice mě nevzali, ale byl to jeden z lepších pohovorů, kterými jsem v životě prošla. Na pohovoru panovala přátelská atmosféra a všichni se ke mně chovali slušně. Dokonce mi i zavolali a řekli mi že mě nepřijímají a za takovýhle přístup jim dávám velký plus. Málokdy se tohle vidí :)

Byla jsem na pohovoru v OC Brno Javor, bylo to hned po maturitě, rok 2019 a z důvodu dálkového studia na VOŠ v jiném kraji jsem hledala zkrácený úvazek. Na pohovoru jsem byla já a ještě jedna slečna, což mi samo o sobě přijde dost nevhodné a nepříjemné. Vedoucí prodejny byla celkem milá, ale velmi mě zarazilo několik jiných věcí. Hned zkraje nám bylo řečeno, že zkrácený úvazek v DM vlastně znamená, že pracujete desítky, dvanáctky, svátky, víkendy i nečekané záskoky za kolegyně - kde konkrétně měl být ten úvazek zkrácený, to jsem vlastně nepochopila, personál sám vykládá kamion, sám si zboží na paletách dopravuje na prodejnu, sám uklízí a zkrátka dělá naprosto vše. To by ještě bylo v pořádku, ale pak se paní dostala k tomu, že plný úvazek mají pouze vedoucí, všichni ostatní mají úvazek zkrácený a mzda je nějakých tehdy cca 12 500,- a mzda vedoucí cca 16 500,- tak jsem upřímně na místě málem odpadla. Druhá slečna s tím neměla problém a měla již z prodejny zkušenosti, takže mi bylo jasné, že by dostala přednost. Na druhou stranu musím říct, že jako naprosto jediná firma v Brně za x let pohovorů mi skutečně dali vědět, že přijali někoho jiného, což mě mile překvapilo. Nedávno jsem se bavila s kolegyní z jiné práce, která měla zkušenosti s touto firmou z modřické Olympie a prý na každé prodejně je nastavena naprosto diametrálně odlišná mzda i v rámci jednoho města, podle toho, jak se které prodejně daří apod., což mi přijde celkem šílené, vzhledem k tomu, že nájem, jídlo apod. musíme platit všichni a nikdo se nás neptá, jestli se naší pobočce dobře daří.

Hlásila jsem se těsně před vypuknutím covidu na skladníka Geis v brněnských Tuřanech u letiště. V kanceláři byli dva pánové, ani jsem se nedozvěděla, kdo je vlastně ten druhý, vypadal jako kamarád, co tam zahání nudu. Nejdřív mě pán, co se mnou mluvil chválil, jak je super, že umím se čtečkou a mám z podobně přizpůsobeného skladu zkušenosti a pak najednou otočil o 180° s tím, že nechtějí, aby jím tam jezdil někdo z druhého konce Brna, že s tím mají špatné zkušenosti, což by člověk ještě pochopil, ale pak dodal, že jsem moc malá a nedosáhnu na vyšší pozice regálů a že mě přeci s mou tělesnou konstrukcí nemůžou nechat tahat to "těžké" zboží (sám předtím říkal, že to nejtěžší, co tam mají, jsou notebooky a já mu odpověděla, že v předchozím skladu jsem neměla problém zvedat daleko těžší váhy a nikdy nebyl ani problém kvůli výšce, v nejhorším jsem požádala někoho z kolegů a za tři vteřiny bylo vyřešeno). Taky se mě ptali, proč odcházím z call centra a jak to tam vlastně funguje a reagoval na to asi tak, že ale tam přeci taky bude stres (jasně jsem řekla, že v každém druhém hovoru na nás zákazník sprostě křičí apod. a mám už také problém s hlasem a že proto odcházím). Druhý pán se strašně dobře bavil a pak se smáli i spolu, což nebylo úplně příjemné a rozhodně ani profesionální, stejně jako celý pohovor. Když jsem vyšla ven, začala jsem se strašně smát, protože takovou parodii na pohovor jsem opravdu ještě nikdy nezažila.

Jelikož jsem se hlásila na pozici contractora, první kolo probíhalo přes personální agenturu Randstad v Praze. Tam mě velice milá paní překvapila se slovy, že na danou pozici hledají přesně někoho s mým skill setem (tehdy mi bylo 23 let a měla jsem za to, že můj skill set není nijak skvostný). O pár dní později mě zvala na pohovor přímo ve společnosti Mondelez. Pohovor probíhal velmi nadstandardní formou, jako člověk potýkající se léta s psychickými problémy jsem o nich mohla otevřeně na pohovoru mluvit aniž by byly vnímány jako slabina. Nejen, že byl pohovor profesionální, nýbrž mi bylo sděleno, že do týdne se mi ozvou a už pár dní po pohovoru mi volali, že mě berou. Skvělá zkušenost a vlastně i první pozitivní zkušenost s korporátem.

Na pohovoru, kde se požaduje technická znalost vojenské techniky a hlavně jeji fungování mi nepřijde nejlepší tam sedět pouze s HR, která o tom evidentně moc neví. Uchazeč očekavá, že se již bude bavit odborně a ne ohledně klasických frází. Druhé kolo mělo být již s managerem, ale tam jsem se nedostal.

Hlásil jsem se na pozici nákupčího u této společnosti v Podbořanech. Nikdo se mi neozval ohledně termínu. Jen mi přišel email, že se mám dostavit na pohovor do Podbořan. Problém by v tom nebyl, ale největší problém byl v tom, že jsem se měl dostavit na pohovor asi za 4 hodiny od poslání emailu. Ano, prostě se dostav hned nebo nechoď. Samozřejmě jsem se nedostavil.

Na pohovoru mi bylo sděleno, že majitel/CEO občas asistentkam sprostě nadává, když nemá svůj den a je potřeba se na to připravit, proto mi to říkají hned. Abych byla připravená a nevyvedlo mě to z míry. Nemusím dodávat, že jsem odmítla pozici i povinnou bezpečnostní prověrku, o které mi řekli na konci pohovoru a musela jsem ihned odsouhlasit nebo odejít. Odešla jsem.

Oslovili mě na LinkedIn, znělo to zajímavě, všech o hezky popsáno. Domluvili jsme se na telefonním hovoru, upřesnili jsme si informace. Práce na pár hodin týdně (max. 20 hodin), protože je firma nová. Měla jsem pár dní na rozmyšlenou a nakonec jsem to vzala. V tu chvíli začala být komunikace divná, nereagoval, pak se omlouval, několikrát. Nedodržení domluvených termínů. Nakonec jsem mu poslala na e-mail údaje do smlouvy a už se nikdy nikdo neozval. Přitom to znělo tak, že hledají někoho rychle a dokonce jsme si i potykali.

Popis pozice byl v inzerátu celkove obecný, na pohovoru přeložili čtyři A4 náplně práce, která zahrnovala práci účetní, recepční, pochuzkare, pracovníka logistiky a nakonec tedy něco z obchodního referenta. Pak upozornění, ze výše mzdy, o kterou si řeknu, bude jedním z rozhodujících faktoru. Otázky, zda mam deti, zda mam vyřešené hlídání, když je nemocné - pochopila jsem, ze to bude pro me minus. Otázka, zda kouřím byla taková tečka na konec. Nejvíc otázek bylo, zda zvládam práci ve stresu a pod tlakem, zda jsem ochotna bezvýhradně plnit úkoly nadřízeného. Celková atmosféra s kultura firmy na me nepusobila vůbec dobre. Odpověď, ze jsem nepostoupila do dalšího kola, byla svým způsobem ulevujici.

Příjemný telefonický pohovor, klasické podmínky jako u jiných firem, co vyvíjí. Ozval se během pár dní, jak jsme se domluvili, že vzali někoho zkušenějšího a nabídl mi pozici zákaznické podpory za skoro polovinu minima, co nabízeli na pozici, kam jsem se hlásila. Slušně jsem odmítla, ale stejně mě o tom přesvědčoval, že to je super mezistupeň před pozicí vývojáře (na který už jsem ale několik let dělala a byl by to krok zpátky), poslal mi i do e-mailu odkaz na danou pozici. I přes to, že jsem několikrát odmítla, že to není to, co hledám.

Pan ředitel si mě vzal sám do kanceláře. Pohovor probíhal zprvu normálním běžným způsobem. Pak se pochlubil svými kontakty, koho kde zná a jak z takových vztahů těží. Pohovor byl ale zakončen slovy: “Ať si nemyslím, že když jsem hezká, budu mít nějaké výhody, že je ženatý.” A že doufá, že ještě nechci děti a že se mi ozve. Už se neozval a já jsem ráda.

Co dodat. Sama jsem byla kontaktována od této společnosti přes LinkedIn. Říkala jsem si, tak proč ne? Neuvěřitelných 5 kol. Vše v angličtině díky povaze práce. 1. kolo - telefonát 2. kolo - videohovor 3. kolo - simulace práce (on-line) 4. kolo - videohovor 5. kolo - videohovor Dostala jsem se až do 5. kola, na konci mi bylo řečeno, že DO TÝDNE se mi ozvou se zpětnou vazbou, tak čekám. Zpoždění se stává, jsme lidi. Čekám, čekám. Nastal týden dva, v tomto týdnu jsem se rozhodla napsat paní personalistce (bylo jich až moc, takže té z 5. kola) jestli mohu očekávat nějakou zpětnou vazbu. Well - obdržím odpověď, která v sobě skrývá to, že proces je opožděn z důvodu velkého zájmu o pozici, mám počkat na odpověď do dvou týdnů. That's fine, očekávané od takové firmy (myslím ten velký zájem). No uběhly dva týdny, stále nic. Za neuvěřitelné 3 týdny mi přišel mail (automatizovaný), že na tuto pozici momentálně nikoho nehledají??? A slíbená zpětná vazba, můj čas (celkem cca měsíc a půl těch 5 kol a měsíc čekání), vše ztraceno. Proč mě kontaktovat, tahat po 5 kolech pohovorů a pak za měsíc napsat, že na pozici nikoho nehledají? Toť otázka.

Pohovor proběhl v pořádku a profesionálně, cenním upřímnost a ihned jsem nabyl dobrý dojem z jednání. Manager, který pohovor vedl byl sympatický a ocenil mé předchozí zkušenosti v oboru. Už na konci pohovoru jsem se dozvěděl výsledek náboru a byl jsem přijat. Následné školení bylo jedno z nejpřínosnějších, které jsem za svá obchodnická léta zažil, všichni příjemní a ochotní.

Pohovor byl veden v přesile, recruiterka a tři vedoucí. Nejhlavnější vedoucí se neobtěžoval spustit kameru, celý pohovor byl veden ve velmi arogantní a přezíravé atmosféře, kdy mi tvrdili, jak jsou skvělým a přístupným zaměstnavatelem a realita byla opačná.

Pohovor proběhl skvěle. HR i manažerka byly super, ALE.... Bohužel se z práce nevyklubalo to, co bylo na pohovoru slíbeno. Pohovor s paní Formáčkovou byla jedna velká faleš. Bohužel umějí zamazat pusu medem, jak se říká, a vezmou váš drahocenný čas. Po první jakékoliv debatě či výměně názorů pak očekávejte výpověď od egoistického vedení.

Nereagují

Pohovor probíhal na Praze 9 Bydlela jsem 10 minut od zvolené pobočky. Personalistka mi řekla, ze kdyz bude potřeba jakýkoliv přesčas budu první na ráně, komu budou volat. Dále uvedla, že už se moc neposilaji dopisy a tlačí se na doplňkový prodej. A co bych prodala z jejich sortimentu malému dítěti. Odpověděla jsem, že samotnému dítěti bych nic nenutila, ale doprovodu bych treba nabídla omalovanky nebo časopis, třeba Medu Pusika. Paní to přišlo vtipné a pohovor ukončila. Nevzali mě a ani nevím, jaká byla správná odpověď na tu její otázku.

Na pohovoru mi bylo sděleno, že firma nabízí dovolenou 2x ročně. Jednou dle mé potřeby a druhou jako teambuilding se vsemi lidmi od vedení, po lidi z poboček ze všech koutů české republiky. Prý se jezdí do ciziny, vše je plně hrazené a jezdí se buď na týden, nebo na měsíc. Na mou otázku, zda si mohu s sebou vzít manžela a syna, kteří si samozřejmě budou vše hradit, my bylo řečeno, že asi nemám rodinu moc dlouho, jelikož ostatní jsou NADŠENÍ, když mohou odjet “na chvíli” od rodiny.

Neobdržela jsem dosud žádné informace

Pohovor by rychlý, měl svoje noty kterých se držel. Bylo vidět, že firma přesně ví co hledá. Po celou dobu byl přítomen i jeden z majitelů. Na prvním kole měl chvíli zpoždění kvůli dokončování důležitého projektu a i přesto si našel pár vteřin, aby se přišel omluvit a poprosil o pár minut času. To bylo velmi milé. Druhé kolo bylo doslova drsné, ale bylo to avizované předem, že takové bude a mám se na to připravit, shořel jsem v něm jako papír, ale bylo to hodně přínosné.