Přehled recenzí

Chtěl jsem změnit práci a kamarád co dělá strojvedoucího mi řekl ať jdu k nim. Po nějaký diskuzi a ním, že potřebuji být kontaktu s lidmi mi dal číslo na personální ať se optám podrobněji. Volám na číslo, které mi dal a zvedne mi to přijemná paní personalistka. Řikám, že chci dělat vlakvedoucího a ona, že dělá jen strojvedoucí, ale že mi číslo dá na kolegyni co dělá vlakvedoucí. Tak poděkuji a volám na ono číslo. Zvedne to paní, normálně se představím a slušně jí požádám o informace ohledně pozice vlakvedoucího. Tak mi začala nadávat, že jako co jí volám a jestli si uvědomuji, že to je náročná práce, že jsou potřeba psychotesty, nástupy ve 3 ráno, atd. Na moje argumenty, že mám za sebou XY úspěšných psychotestů ze složek, kde jsou milionkrát těžší než k nim, vstávání mi nevadí, tak opět najela na to samé a poněkud víc arogantně. Tak jsem to nevydržel a zavěsil to, protože na tohle jsem nebyl zvědavý. Jednalo se o pozici v Praze.

Pohovor začal slovy, že ví, že se kvůli GDPR nemohou ptát na rodinny stav, ale přesto se ptá, zda jsem vdaná, budu vdaná, mám děti, popřípadě kolik a nebi jestli je budu mít, že nehodlá zaměstnat holku, která po 3 měsících půjde na mateřskou. Dále bylo zastrašování stylem, že je standardní doba práce od pondělí do pátku, pracuje se klidně i o vikendech i na dovolené, zkratka dokud není práce hotova a pokud není, tak nebude výplata. Dále jsem byla tázána, zda jsem cholerik, tak jsem odpověděla, že jsem sangvinik a na to mi bylo odpovězeno, že to ani neví co je. Zda zvládam stresové situace a mám tendenci se hroutit, že pozice je hodně stresová a při chybě člověka se muže přijít o 30 mil. Kč denně. Dále jsem byla tázána, jestli jsem podváděla ve škole, že je zapotřebí, aby byl projektový manažer svině. (Vše cituji)

Na pohovoru byl jen vedoucí bez personalistiky. Pan vedoucí byl vulgární, neprofesionální, spíše mě zastrašoval než motivoval k práci

Na pohovoru se mě zeptali, jakou mám vysněnou práci. Odpověděla jsem, že vysněnou práci nemám, načež mě pan personalista začal přesvědčovat, že každý má vysněnou práci. Po asi dalších dvou otázkách na moji vysněnou práci jsem se dozvěděla, že pan personalista by chtěl být rentiérem a uchazeč předemnou chce mít své hospodářství, tak jsem slušně odpověděla, že je mi to líto, ale že já si kvůli němu svoji vysněnou práci vymýšlet nebudu a že rentiér podle mě není práce. Následně, když jsme se na pohovoru bavili, jak často by si pan nadřízený představoval organizovat akce pro zaměstnance, což bylo součástí náplně práce, odpověděl mi, jestli mi to rovnou nemá všechno krok po kroku napsat. Pak jsem se na pohovoru dozvěděla, že spolupracovat s ženami je obtížné a problematické. Výsledkem pohovoru bylo to, že mě přijali a ja práci odmítla. Vše jsem narovinu vysvětlila jak panu manažerovi po telefonu, tak panu personalistovi osobně. Dle nich proběhl pohovor naprosto v pořádku.

Je to víc jak 2 měsíce, co jsem reagoval na inzerát v Častolovicích, který je stále vystaven...před měsícem a půl mi bylo přislíbeno, že se to hne...že se každým dnem ozvou...dosud se neozvali ...

Byl jsem před měsícem na pohovoru na Disponenta logistiky...pan jednatel hrozně rád slibuje a maže med kolem pusy ..taková slibotechna...za málo peněz hodně muziky...pozice je již obsazená, avšak nějaká reakce ze strany firmy neproběhla, i přes slib jednatele a vedoucího logistiky, že dají vědět...

Po nahlášení na recepci jsem dostala k vyplnění poměrně dlouhý osobní dotazník (2 A4), což bylo asi jediné výraznější mínus pohovoru. Vedoucí oddělení propagace byla velmi příjemná dáma, stejně tak ostatní kolegové, se kterými jsem se tam setkala. Pohovor vedený velmi korektně, dostala jsem také krátký praktický úkol související s danou pozicí. Ozvali se zpět v dohodnuté lhůtě.

Vedoucí personalistka mi zavolala, rovnou navrhla termín prvního kola pohovoru - na 30 minut OSOBNĚ. Následně poslala EMAILEM adresu a čas setkání. Bohužel jsem zapomněla v záplavě další práce tuto schůzku překopírovat do el. kalendáře a tudíž jsem se nedostavila. Omluvu jsem poslala ještě následně po tel. dotazu personalistky a jako chorobně dochvilného člověka mě to mrzí.

Byl jsem zde na pohovoru ještě v době, kdy se společnost jmenovala jinak a rozhodně jeden z nejlepších pohovorů. Managera zajímalo spíše jaký jsem člověk, ale odborně se mě ptal též. Pohovor se nesl opravdu v přátelském duchu a měl jsem pocit, že sedíme spíše u piva než na pohovoru. Jediné minus, že se pak neozvali. Nevzali mě z důvodu malých zkušeností v oblasti elektrotechniky.

Zkoušela jsem se přihlásit na pozici, pro kterou jsem úplně nesplňovala podmínky, ale zkusit jsem to chtěla. Nebyla jsem úspěšná. Nicméně chci vyzdvihnout přístup letiště. Během 2 týdnů kdy probíhalo výběrové řízení mi vždy přišel email, který mě obeznámil se situací, např. že se stále zpracovávají podklady a že mě i nadále budou informovat. Nakonec mi přišel email, že vybrali vhodnějšího kandidáta. V pořádku. Opravdu chci jen vypíchnout to super jednání, takhle by to mělo fungovat všude.

Paní majitelka (?) mě pozvala na zkušební den, abych věděla, co od práce čekat. Hned ten den jsem jí psala zprávu, že mám o práci zájem a zda se můžeme nějak domluvit. Bez reakce. Další den volám, bez úspěchu. Přišla mi sms ať volám později nebo píšu sms, napsala jsem sms, bez reakce. Další tři dny pokusy z mé strany o navázání kontaktu. Bez úspěchu. Poté přišla sms s omluvou, a že se ozve později. Už se neozvala a já se snažit přestala, podle mě zcela logická reakce. Nedoporučuju.

Hodnotím pouze pohovor, ne svou negativní zkušenost při zaměstnání. Pohovor byl veden velice profesionálně. Přítomni byli personalistka a vedoucí směny. Otázky směřovaly pouze na skutečnou pozici a výkon práce. Všechny důležité věci jako např. nezvyklosti, rizika dané pozice a další informace nezbytné pro zvážení, jestli chci nastoupit nebo ne, zazněly. Výsledek řízení mi byl oznámen telefonicky.

Na pohovoru mi bylo řečeno, že můj potenciální budoucí vedoucí je cholerik a čas od času všechny jen tak seřve, jakože pro sport asi. To bych byla ochotná akceptovat, byť je to podivné. Na pohovoru mi řekli, že mě chtějí a dali mi nabídku. Nabídka se mi celkem líbila a tak jsem ji chtěla přijmout. Jenže v ten moment mě ghostnuli. Chtěla jsem nějaké informace o nástupu, nebo třeba nabídku mít písemně nebo tak, tak jsem opakovaně volala a ptala se po těchto informacích. Pokaždé mi bylo řečeno, že mi to "dnes už někdo pošle". Od tohoto incidentu uběhl rok, třikrát jsem urgovala telefonicky, stále jsem nedostala jediný email, telefonát s rozřešením, nic. Samozřejmě, že jsem nastoupila jinam.

Pohovor proběhl v březnu. Měla jsem z pohovoru dobrý pocit, zdálo se mi, že mě chtějí. V návaznosti na něj bylo do týdně druhé kolo, což byl online test asi na dvě hodiny. Výsledky z online testu jsem měla nadprůměrné, tak jsem si říkala, že to bude fajn, třeba mě vezmou, když se na pohovoru tvářili že jo a pak mám dobrý výsledek z online testu. Jenže v ten moment mě ghostnuli. Několikrát jsem volala personalistce a připomínala jsem se, jestli mi tedy zašlou nějaké informace, cokoliv, přijata/nepřijata/další kolo. Trvalo to půl roku, než mi v srpnu přišel automaticky generovaný email, že nejsem na pozici přijata. Mezitím už jsem samozřejmě dávno pracovala jinde.

Odpověděl jsem na inzerát restaurace Los Capolitos v Olomouci. Po pár dnech mi paní vedoucí volala a pozvala si mě na pohovor a mi řekla, ať si rovnou vezmu nějaké starší oblečení, že se na práci podívám. Přišel jsem na pohovor, vedoucí mě zavedla do kuchyně, kde mi řekla pár věcí o práci a řekla mi, že mám jít za jednou slečnou (zaměstnankyní) a říct jí, aby mi něco z práce ukázala. To jsem udělal, slečna byla velmi milá a ukazovala mi, jak se tam dělá jídlo, jak se dělají objednávky a další věci. Pak mě nechala, ať si taky něco zkusím. Po asi 2 hodinách za námi přišla vedoucí a řekla mi, že mám přijít v určitý datum, 4 hodiny před zavíračkou a zaměstnanci mi ukážou, jak se zavírá restaurace, prý se mi poté ozve a naplánujeme směny. V ten datum jsem přišel, zaměstnanci tam byli úplně jiní a nějak nevěděli, co se mnou. Vedoucí tam nebyla a vůbec jim nic neřekla. Pořád si mě tak divně přehazovali a celkově to bylo strašně zmatené, vůbec mi z té situace nebylo psychicky dobře. Dělal jsem všechno, co mi řekli a vážně jsem se snažil. Ke konci mi jedna zaměstnankyně řekla, že se mi vedoucí ozve na Messenger, dal jsem jí kontakt na můj Messenger a rozloučili jsme se. Čekal jsem asi 2 týdny na zprávu, ale nikdo mi nenapsal. Tak jsem zkoušel psát na telefon, ze kterého mi volala vedoucí, ale nedostal jsem odpověď. Volal jsem na něj, nikdo mi to nebral. Na internetu jsem našel číslo na restauraci, tak jsem tam psal a následně i volal, ale bez odpovědi. Pak jsem našel jejich e-mail, tak jsem to zkusil tam. Po asi 2 týdnech mi odpověděla vedoucí na e-mail, že doplnili stavy, že už mě nepotřebují. Nejlepší na tom bylo, že na Fajnbrigady.cz byl asi po 2 týdnech od pohovoru znovu vyvěšen inzerát, že hledají brigádníky a byl tam ještě další měsíc. Po asi 3 měsících od pohovoru mi přišla na Messenger zpráva, že jsem nevrátil jejich triko, že ho mám donést zpátky do restaurace. Nemusím ani říkat, že jsem na danou zprávu nikdy neodpověděl a zaignoroval jsem to.

Přes Jobs.cz mě našla agentura, že by o mě měla zájem tato společnost. Pokecal jsem s paní s agentury, že mi teda CV přepošle do společnosti. Za týden mi volala HR z této společnosti jestli se mohu dostavit na pohovor, že se jim zamlouvá. Vyrazil jsem na pohovor do Malešic. Byl leden sněhová kalamita. J*bu se tam pres celou Prahu ze Zličína, mhd zpoždění, ale přijdu ještě s předstihem. Po ohlášení, že mám zde pohovor mi dá paní HR vodu klasický a omluví se, že manager má zpoždění. Což by nevadilo a je to pochopitelné. Po cca půl hodině přijde pan manager, nepodá mi ani ruku a řekne mi, že neodpovídám jejich profilu a že pohovor ukončuje. Takže den v prdeli, vedení si moje CV přečetlo až se uráčili dojet a říct mi tohle h*vno. Takže den dovolené v prdeli, peníze taky a zabití cca 4 hodin jen na cestu do Malešic. Jel jsem sockou.

Pohovor myslím, že proběhnul, přesně, jak má, nepadaly žádné nevhodné otázky. První kolo bylo víceméně vedené personalistkou, která byla připravená, byl přítomný i manager teamu, který se pohovoru také aktivně účastnil. Oceňuji, slíbili, že se ozvou do pondělí, ozvali se už v pátek - což je super, jelikož se většinou setkám spíš s ghostingem. Dokonce se ozvali s feedbackem a bohužel hledají někoho seniornějšího, i odmítnutí proběhlo vlastně skvěle a nakonec mi popřála všechno hodně štěstí.

Byla jsem na pohovoru v Penny na pozici vyššího managementu. Sice mě nevzali, ale byl to jeden z lepších pohovorů, kterými jsem v životě prošla. Na pohovoru panovala přátelská atmosféra a všichni se ke mně chovali slušně. Dokonce mi i zavolali a řekli mi že mě nepřijímají a za takovýhle přístup jim dávám velký plus. Málokdy se tohle vidí :)

Pohovor byl super. Veden profesionálně, HR mazal med kolem huby, ale zase na rovinu řekl, že mi takovou mzdu nedá. Manažera zajímal spíše vztah k technice a jaký jsem člověk. Nemohu nic vytknout.

Hlásila jsem se těsně před vypuknutím covidu na skladníka Geis v brněnských Tuřanech u letiště. V kanceláři byli dva pánové, ani jsem se nedozvěděla, kdo je vlastně ten druhý, vypadal jako kamarád, co tam zahání nudu. Nejdřív mě pán, co se mnou mluvil chválil, jak je super, že umím se čtečkou a mám z podobně přizpůsobeného skladu zkušenosti a pak najednou otočil o 180° s tím, že nechtějí, aby jím tam jezdil někdo z druhého konce Brna, že s tím mají špatné zkušenosti, což by člověk ještě pochopil, ale pak dodal, že jsem moc malá a nedosáhnu na vyšší pozice regálů a že mě přeci s mou tělesnou konstrukcí nemůžou nechat tahat to "těžké" zboží (sám předtím říkal, že to nejtěžší, co tam mají, jsou notebooky a já mu odpověděla, že v předchozím skladu jsem neměla problém zvedat daleko těžší váhy a nikdy nebyl ani problém kvůli výšce, v nejhorším jsem požádala někoho z kolegů a za tři vteřiny bylo vyřešeno). Taky se mě ptali, proč odcházím z call centra a jak to tam vlastně funguje a reagoval na to asi tak, že ale tam přeci taky bude stres (jasně jsem řekla, že v každém druhém hovoru na nás zákazník sprostě křičí apod. a mám už také problém s hlasem a že proto odcházím). Druhý pán se strašně dobře bavil a pak se smáli i spolu, což nebylo úplně příjemné a rozhodně ani profesionální, stejně jako celý pohovor. Když jsem vyšla ven, začala jsem se strašně smát, protože takovou parodii na pohovor jsem opravdu ještě nikdy nezažila.