BNP Paribas Cardif Services s.r.o.

V HR se pohybuji přibližně 8 let, a to jak ve startupech, tak v českém i zahraničním korporátním prostředí. Dlouhodobě spolupracuji s C-level managementem a foundery na mezinárodní úrovni, včetně lidí zodpovědných za řízení několika evropských trhů i zakladatelů firem, které byly úspěšně vybudovány, škálovány a následně prodány v řádech desítek milionů dolarů. Díky tomu jsem zvyklá na přímou komunikaci, silné osobnosti a vysoké nároky.

Absolvovala jsem pohovor na pozici HR Specialisty se zaměřením na nábor( s HRBP Lenkou Luščákovou), přičemž role byla orientovaná primárně na IT. Náborově mám zkušenosti napříč širokým spektrem pozic – od blue-collar rolí přes administrativu, marketing, IT, robotiku, QM/ISO, UX/UI, konstruktéry až po další vysoce specializované technické profily. Právě u IT pozic považuji za klíčové rozumět technologiím a kontextu role natolik, abych byla schopna kvalifikovaně posoudit, zda má smysl kandidáta posouvat dále ve výběrku.

Při pohovorech mě zajímá způsob přemýšlení kandidátů a pracuji s nimi prostřednictvím reálných situací z praxe, se kterými by se na dané pozici skutečně setkali. U technických rolí se dlouhodobě neztotožňuji s testováním soft skills pomocí obecných či „psychologických“ otázek.

Během pohovoru mi bylo řečeno že úlohou HR není kandidáty posuzovat, ale „challengovat“, přičemž HR má mít zásadní vliv na výsledek výběrového řízení. Zároveň bylo uvedeno, že manažeři ve firmě jsou mladí a nejsou schopní dostatečně vyhodnocovat soft skills kandidátů, a tuto odpovědnost proto přebírá HR.

Tento přístup je pro mě problematický. HR podle mého názoru nemá suplovat manažerskou odbornost ani vystupovat v roli psychologické autority. Z mé zkušenosti naopak vyplývá, že bez hlubšího porozumění odbornému obsahu role často dochází ke sklouzávání k obecným otázkám, které o skutečných schopnostech kandidáta vypovídají jen velmi omezeně – spíše vůbec :)

Během osobního setkání se poměrně rychle ukázalo, že se v chápání role HR a samotného náboru zásadně rozcházíme. Styl komunikace na mě působil autoritativně, což bylo v kontrastu s mými dosavadními zkušenostmi z práce se seniorními manažery a foundery, kde je komunikace přímá, otevřená a založená na zkušenostech, výsledcích a faktech.

Konverzace byla tak nepříjemná a šlo tak moc vidět, jak se rozcházíme, že na otázku, zda já bych dokázala takto IT kandidáty challangovat jsem jen řekla, že se rozcházíme v názorech a určitě nebudeme fit. Reakce paní byla asi zamýšlená profesionálně, ale působila velmi nevyzrále a arogantně:)

Společnost se navenek prezentuje jako otevřený a přátelský korporát, nicméně moje osobní zkušenost tomuto obrazu neodpovídala. Zároveň mě nepřekvapuje, že firma má obtíže s obsazováním IT a dalších vysoce specializovaných rolí.

Přestože mě celá situace zpočátku rozladila, zpětně ji beru jako potvrzení toho, proč si stojím za svým profesním přístupem a hodnotami. Zároveň mě ale i mrzí, že jsem tomu věnovala čas, hlavně z toho důvodu, že jsem ještě v průvodní zprávě zdůrazňovala, že nepraktikuji psychologické otázky.