Zjistěte, jaké to je u nich na pohovoru – ještě než tam půjdete.

Po úvodním telefonickém screeningu jsme se s personalistkou domluvily na osobním setkání, které proběhlo necelý týden poté. Pohovor s hiring manažerem (respektive dvěma) a personalistkou proběhlo přímo na centrále firmy v pražských Holešovicích. Z pohovoru jsem odcházela s relativně dobrým pocitem, což samo o sobě nic neznamená, ale atmosféra byla za mě příjemná, jejich otázky k věci, jejich odpovědi na moje dotazy také v pořádku a závěrečný jazykový testík byl ok. Dle slov personalistky na rozloučenou se mi měli zhruba do týdne ozvat ohledně výsledku a eventuálně dalšího kola. Nyní máme téměř o měsíc a půl později; zpětnou vazbu nemám žádnou. Personalistka mi nebere telefony a smsky pouze čte, neodpovídá na ně. Ještě zkusím e-mailový kontakt, který bych stejně potřebovala ať už kvůli zamítnutí či postupu do dalšího kola - potřebuji jejich vyjádření pro svou evidenci, kterou budu zanedlouho dokládat na úřadu práce. I to jsem personalistce do smsky sdělila, ale opět to zůstalo bez reakce.

Výběrové řízení proběhlo v jedné z kanceláří úřadu. Překvapilo mě, že tam se mnou seděly rovnou tři další lidé, zaměstnanci úřadu, včetně vedoucí oddělení. Nijak rušivé to ale nebylo. Vše probíhalo v pořádku, pohovor byl zpočátku opravdu čistě formální, ke konci se stočil i "mimo pracovně", což bylo fajn. Snad jediné, co musím vytknout, je netaktní dotaz na děti, respektive plánování rodiny. Bylo mi řečeno, že se mi do týdne ozvou. Tady zas velmi chválím, protože že jejich slovo platilo, ba co víc, zpětnou vazbu jsem dostala podstatně dříve.

Pohovor proběhl celkem standardně, akorát prodloužení schůzky o skoro 30 minut je mimořádné ale ok. Problém nastal následně. Přímo ze společnosti jsem už nikdy nedostal žádnou zprávu, i když bylo domluvené, že ji dostanu napřímo. Kontakt původně zprostředkovala personální agentura, tam také několik týdnů neměli informace. Nakonec skrze agenturu přišla informace, že se celý nábor ruší a půjde se úplně jinou cestou. To se stává, změny se dějí, i když ani pro to nemám pochopení a situace spíše ukazuje na selhání, ale nulový feedback a nulové informace o průběhu je nepřijatelný přístup.

Mojí zpětnou vazbou je, že zpětná vazba od nich vůbec není. Tedy, popravdě je, ale začíná i končí tímto: "Podíváme se na Váš životopis a obratem Vám dáme vědět." Nedali, ani po měsíci. To se v roce 2026 prostě nemá stát, u žádné pozice, natož seniorní a strategické. Nejvtipnější na tom je, že Head of Recruitment společnosti veřejně přednáší o tom, jak dělat nábor efektivně, jak využívat AI a technologie, a přitom si ani neumí v ATS nastavit aspoň ten nudný hromadný zamíták. Od firmy, která chce být moderní a progresivní, má poměrně početný HR tým, je to smutný propadák a ostuda. Kvůli takovým se na českém trhu plošně hejtí HR, že není schopno poskytnout základní zpětnou vazbu.

Pohovor prebiehal najprv predstavením pozicii, o ktoré som sa uchádzal, a následne rôznymi aktivitami pre nás ako uchádzačov aby firma spoznala aj nás ako ľudí. Prišlo mi to veľmi príjemne a vedenie pohovoru sa mi veľmi páčilo. Nemám asi ani čo vytknúť, keďže to pôsobilo naozaj profesionálne a dobre na nás ako uchádzačov.

Páčila sa mi tá uvoľnená atmosféra a aj to, že išlo najmä o to nás individuálne spoznať. Bolo dostatok priestoru na otázky, ktoré boli zodpovedané pochopiteľne a do hĺbky. Celkovo chválim aj ten prístup, že to neprebiehalo ako výsluch alebo nejaké testovanie, ale naopak všetci boli veľmi príjemní.

Pohovory se mi moc líbily, první HR kolo, pak meeting se CTO, úkol a jeho "obhajoba" na technickém pohovoru. Vždy jsem věděl, co bude následovat a kdy, měl jsem možnost se ptát na cokoliv mě napadne. Všichni byli milí, profesionální jednání. Doporučuji

Na pozici jsem reagoval sám přes pracovní inzerát. Zhruba po čtrnácti dnech se mi ozvala recruiterka Anastázie s tím, že by se se mnou ráda potkala na online callu. Navrhla termín, který mi nevyhovoval, takže jsem jí poslal několik alternativ. Už od první komunikace to na mě působilo zvláštně. Odpovědi byly generické, šablonovité a některé formulace se opakovaly podobně jako v prvním e-mailu. Měl jsem pocit, že si nepíšu s člověkem, ale s nějakou automatickou odpovědí. Přesto jsme se nakonec domluvili na jednom z termínů, které jsem navrhl. Den před pohovorem jsem stále neměl žádnou pozvánku, žádný odkaz, nic v kalendáři. Napsal jsem tedy, že s termínem počítám, ale že nemám žádnou pozvánku a potřebuji vědět, jestli schůzka platí, protože jsem si kvůli tomu v práci vzal dovolenou. Odpověď byla, že termín bude muset z její strany posunout. Bez omluvy. Bez jakéhokoliv uznání toho, že jsem si kvůli tomu upravil pracovní program. Prostě jen oznámení, že se to posouvá. Souhlasil jsem tedy s novým termínem, ale výslovně jsem požádal, aby mi poslala pozvánku do e-mailu, abych to měl v kalendáři a mohl s tím počítat. Pozvánka nepřišla. Po několika dnech jsem jí kvůli tomu dokonce volal. Řekla mi, že ji pošle. Neposlala. Nakonec mi potvrzení a odkaz přišly až ráno v den samotného pohovoru. V tu chvíli už jsem upřímně téměř nepočítal s tím, že se pohovor vůbec uskuteční. Samotný pohovor byl ještě horší než komunikace před ním. Anastázie působila absolutně bez energie, nezaujatě a otráveně. Měl jsem pocit, že ji ten pohovor spíš obtěžuje. Celá atmosféra byla nepříjemná, negativní a neprofesionální. Otázky působily zvláštně, komunikace nebyla přirozená a celkově jsem z toho měl velmi špatný pocit. Už před pohovorem jsem kvůli předchozí komunikaci silně pochyboval, jestli bych v takové firmě vůbec chtěl pracovat. Po pohovoru jsem měl jasno. Ať by výběrové řízení dopadlo jakkoliv, do této společnosti bych nastoupit nechtěl. Během pohovoru mi bylo řečeno, že do pátku dostanu zpětnou vazbu, a to i v případě, že bych nepostupoval dál. Zároveň mi bylo řečeno, že kdyby mě napadly další otázky, můžu se ozvat. Po pohovoru mě napadla jedna důležitá doplňující otázka, takže jsem poslal e-mail. Nikdo mi neodpověděl. Do slíbeného pátku nepřišla ani žádná zpětná vazba. Nechal jsem to být ještě další týden. Až další pátek jsem recruiterku kontaktoval telefonicky a řekl jí, že jsme byli domluveni na zpětné vazbě do minulého pátku a že mi takové jednání přijde neprofesionální. Vysvětlení bylo, že manažer, který měl můj profil posoudit, byl ze zdravotních důvodů nedostupný. To se samozřejmě může stát. Co se ale stát nemá, je to, že kandidátovi nikdo nedá vědět. Stačil krátký e-mail ve stylu: omlouváme se, zpětná vazba se zpozdí. Nic takového nepřišlo. Po telefonu mi bylo řečeno, že se zpětnou vazbu pokusí získat ještě ten den. A najednou, po mém upozornění na neprofesionální přístup, přišel zhruba za dvě hodiny zamítavý e-mail s tím, že vybrali jiného kandidáta. Tedy přibližně čtrnáct dní po pohovoru a až ve chvíli, kdy jsem se musel sám připomenout. Celá zkušenost byla za mě opravdu špatná. Nejde o to, že jsem nebyl vybrán. To je naprosto v pořádku a každá firma má právo vybrat si jiného kandidáta. Problém je v celém přístupu: chaotická komunikace, rušení termínu den předem bez omluvy, neposlání pozvánky ani po opakované žádosti, nereagování na e-mail, nedodržení slíbeného termínu zpětné vazby a celkově velmi nepříjemný dojem z pohovoru. U společnosti, která obsazuje seniornější roli, bych čekal úplně jinou úroveň profesionality. Recruiter je první člověk, přes kterého kandidát firmu poznává. V tomto případě byla zkušenost tak špatná, že mě od firmy kompletně odradila. Upřímně nechápu, jak může člověk s takovým přístupem reprezentovat firmu navenek a komunikovat s kandidáty. Pokud je toto běžný standard komunikace v Refresher Media, pak je to podle mě velký problém. Pokud to běžný standard není, měla by firma velmi rychle řešit, kdo ji před uchazeči zastupuje. Za sebe bych se už o práci v Refresher Media nikdy neucházel a po této zkušenosti bych to nedoporučil ani ostatním. I zajímavá pracovní nabídka může velmi rychle ztratit hodnotu, když je výběrové řízení vedené tímto způsobem.