Přehled recenzí

Pohovor se nekonal. Měli jsme ho domluvený, ale potřeboval jsem ho přesunout. Nábořář se měl ozvat s novým termínem, ale neozval.

Pohovor s managerem prodejny byl příjemný, v přátelském duchu. Ocenil mé zkušenosti. Na výsledek ještě čekám.

Předpotopní způsob hiringu. Nejdříve vás nechají vyplnit základní informace včetně platových požadavků. Na základě toho vám zašlou osobnostní test jak z devadesátek, na kterém spálíte dobrou hodinu času. Výsledek? Jen generická odpověď, že do dalšího kola nepostupujete. „Skvělá“ komunikace – za celou dobu jsem nenarazil na živého člověka. Na dotaz ohledně konkrétního feedbacku a důvodu zamítnutí už nikdo nereagoval. Tady rozhodně ztrácet čas nechcete.

Bez reakce.

Po 4 týdnech od odeslání CV (kdy jsem už na ně zapomněla) jsem přijala hovor a probíhal pohovor s umělou inteligencí v angličtině. Byly mi pokládány základní otázky typu proč chci pracovat právě u Notino atd. Nicméně AI mi nedokázala odpovědět na mé dotazy, které byly pro mě důležité pro rozhodnutí. Nabídku jsem tedy odmítla. Následně mi z tohoto čísla bylo voláno každý den po dobu jednoho týdne 1-3x denně...

Na online pohovoru všechno zalité sluncem, domluveno osobní setkání s teamleaderkou o dva dny později. Osobní setkání den nato pro nemoc ruším a součástí mého e-mailu je dotaz k náplni práce, abychom případně neplýtvali časem. Nikdo nikdy neodpověděl.

Bez reakce. HR oddělení/osoba neumí napsat ani zamítavý email. Ztráta času.

Začátkem února odpověď na inzerát přes portál Jobs.cz. Nabízená pozice tam již několik týdnů visela - ostatně jako X dalších pozic právě ve společnosti Bolt (to mi zpětně možná přijde až trochu "RedFlag". Pozice jsou inzerovány jak na portálu JOBS.CZ tak i na platformě LinkedIn a jsou pravidelně aktualizovány (každý týden). Je 10/4/, tedy více než 2 měsíce od mé reakce na inzerát. Nezaznamenal jsem jedinou zpětnou vazbu. Pozice na pracovních portálech stále visí a je aktualizována. Dle LinkedIn se na ni hlásí desítky kandidátů ...

Na online pohovoru byla personalistka, vedoucí týmu a vedoucí developmentu. Personalistka to sice docela dobře vedla, vedoucí developmentu byl sympatický, zeptal se na pár věcí a dělal i vtipy, ale vedoucí týmu byl nepříjemný. Měl spoustu technických otázek na znalosti ohledně databází, což by bylo v pořádku, kdyby mi neskákal do řeči a nezačal mě doplňovat, když jsem začala odpovídat na jeho otázku a ještě nedomluvila a nedokončila myšlenku, div mě neseřval, že ho mám nechat domluvit. Personalistka se ozvala ještě další den, že by chtěli druhé kolo osobně, s termínem se ozvala až po víkendu. I přes to jsem nedala na první špatný dojem a šla i na druhé kolo, které bylo ve stejném složení. Personalistka byla příjemná, vedoucí developmentu taky, padlo opět i několik vtipů, ale vedoucí týmu mi při příchodu ani nepodal ruku a hned si sedl a celou dobu neřekl snad jediný slovo. Vedoucí developmentu měl několik dalších otázek na databáze a chvíli jsme mluvili i v angličtině, potom jsem dostala test na dvě A4 od vedoucího týmu, který jsem tam musela před nimi vyplnit. Byla tam spousta obecných věcí i nějaké logické úlohy na výpočty, většina mi přišla úplně mimo náplň práce (tvrdili, že chtějí vidět, jak přemýšlím). Po vyplnění testu jsme se rozloučili a domluvili jsme se, že se ozvou ještě během odpoledne.

Paní byla velmi milá, ale zmatená. Vypadlo to, že toho měla opravdu hodně. Myslím, že na náš pohovr zapomněla, protože přišla pozdě. Prostředí kanceláří na mě působilo hezky a paní vypadala jako velmi milý člověk, bohužel se mi už nikdy neozvala s výsledkem. Přisuzuji to ale tomu celkovému zmatku.

Byla jsem na pohovoru skrze doporučení stávajícího zaměstnance. Už jsem ve firmě jednou pracovala, na pohovor dorazila natěšená a připravená, ovšem personalistka neustále využívala proti mně fakt, že jsem nereagovala na jejich sama inzerát sama, ale využila možnosti nechat se doporučit. Velmi nepříjemný a neprofesionální rozhovor. Manažerka týmu, která byla také přítomná, byla fajn.

První kolo proběhlo po telefonu s HR. Na osobní pohovor pak nikdo z HR nedorazil, pohovor proběhl pouze s potenciálním manažerem týmu. Manažer zprvu působil normálně. Několikrát jsem uvedl, že s auditem samotným nemám mnoho zkušeností, nicméně že v IT působím 10+ let, avšak na jiných pozicích. Na to konto mě pak začal zkoušet jako ve škole a ptát se na věci kolem auditovaní. Nejlepší moment přišel, když mu zavolala manželka a dala mu bídu po telefonu (bylo jasné, kdo doma nosí kalhoty). V průběhu jsme se dostali k tomu, kolik mám na stávající pozici a to byl zlom, kdy pan vážený manažer začal být neskutečně arogantní, neboť tolik peněz asi ani nikdy v České Spořitelně neuvidí, i když tam je 15 let. Na konci pohovoru jsem se cítil naprosto mizerně.

Asi po třech týdnech po zaslání CV mi přišla mailem informace, že mám být trpělivá, že zrovna probíhá VŘ a budu informována o dalším postupu. V překladu to znamená - vedeme rozhovory s jinými uchazeči a když si nikoho nevybere, tak ti možná zavoláme.

...

Naprosto otřesná zkušenost. Personalistka mi zavolala s nevinným dotazem, zda na ni mám chvilku čas. Souhlasil jsem v domnění, že se pouze domluvíme na termínu schůzky. Z této „chvilky“ se však bez jakéhokoliv předchozího upozornění vyklubal rovnou samotný pohovor, na který jsem logicky nebyl vůbec připraven. Vedení rozhovoru ze strany personalistky bylo navíc neprofesionální, nepříjemné a celkově velmi zvláštní. Teprve v samotném závěru mi blíže představila pozici a platové rozpětí. Vzápětí to dorazila informací, že už vlastně mají jiného kandidáta, se kterým v daném týdnu pravděpodobně uzavřou smlouvu. Nabídku jsem pochopitelně odmítl. Celý tento „pohovor“ trval pouhých 14 minut, ale zanechal ve mně natolik špatný dojem, že mi chvíli trvalo se z toho vzpamatovat.

Bylo to fajn, moc se mi to líbilo. Z pohovoru jsem viděla že mě práce bude bavit

Neproběhl. Nicméně mě moc pobavilo, že mi přišlo zamítnutí, protože je pozice obsazena a na jobs.cz za pár hodin vyběhla tatáž pozice (s drobnými úpravami inzerce) znovu:)

Pohovor probíhal pouze formou emailu. Nazačátku jsem dostal vyplnit MBTI 16 osobnostní test. To, že tento osobnostní test není vůbec založen na nějakém věděckém bádání a je používán jako screening firmy je dost podivné. Po odeslání jsem dostal úlohu na prasování nějakých dat do databáze. Poté, co jsem úlohu odeslal se po nich slehla zem. Žádná odpověď a na emaily také nikdo neodpovídal. Pohovor by v listopadu, nyní je březen a jejich nabídka na pozici se opět objevila jobs.cz.

Obe kolá pohovoru prebehli online, čo ma spočiatku prekvapilo, no na druhej strane to pre mňa bolo praktické, keďže som nemusela nikam dochádzať. Počas pohovoru som získala všetky informácie, ktoré ma zaujímali, a aj druhé kolo prebehlo bez problémov. Nakoniec sme sa však na spolupráci nedohodli, pretože som v tom čase plánovala zostať v Ostrave len na obmedzené obdobie, zatiaľ čo spoločnosť hľadala kandidáta na dlhodobú spoluprácu.

Ráda bych sdílela svou zkušenost s výběrovým řízením ve společnosti ČEZ, která pro mě bohužel nebyla příliš pozitivní. Už první kontakt s HR byl poměrně problematický. Při telefonickém hovoru, který trval přibližně 4 minuty, jsem se snažila získat základní informace o průběhu pohovoru – například zda bude první kolo spíše seznamovací, nebo zda bude již obsahovat technickou část. Jelikož nejsem z Prahy a musím cestu plánovat, považuji tyto informace za zcela standardní. Bohužel mi bylo řečeno, že všechny informace se dozvím až na místě. Tento způsob komunikace na mě působil poměrně neochotně a neosobně. Samotný první pohovor byl organizačně i komunikačně zvláštní. Vyzvedl si mě zaměstnanec z oddělení, přičemž bylo oznámeno, že vedoucí se nemůže zúčastnit kvůli dopravní nehodě. To samozřejmě může nastat, nicméně celkový způsob komunikace byl velmi strohý a neosobní. Bez jakéhokoli úvodního představení týmu nebo prostoru pro krátké představení mé praxe a projektů mi bylo sděleno, že mi bude zadán SQL test – pouze na papír, bez počítače. Tento přístup mě poměrně překvapil. V praxi většina technologických firem testuje kandidáty v prostředí, které se blíží reálné práci (např. práce s databází nebo notebookem), a zároveň věnuje čas i diskusi o zkušenostech kandidáta. Celkový dojem z pohovoru byl velmi formální a neosobní. Měla jsem pocit, že se proces soustředí výhradně na okamžitý test, aniž by byl prostor zjistit, kdo kandidát skutečně je, jaké má zkušenosti nebo jak přemýšlí o řešení problémů. Nejde o to, že by součástí pohovoru byl technický test – to je naprosto v pořádku. Problém byl spíše v nedostatečné komunikaci předem a v celkovém způsobu vedení pohovoru, který působil spíše jako jednostranné prověřování než jako oboustranné poznání mezi kandidátem a firmou.