Přehled recenzí

Zažil jsem už hodně pohovorů a pochopitelně i mnoho personalistů, ale zde to bylo něco opravdu neuvěřitelného. V měsici červnu mě zaujal pracovní inzerát zveřejněný na webových stránkách společnosti Autosalon Klokočka, kde hledali člověka na pozici: HR specialista s přesahem do BOZP, což mě vzhledem k mému zaměření a působení zaujalo. Přečetl jsem si tedy kriréria kde stálo, že jsou vítaní lidé, kteří mají zájem o oblast HR, mají alespoň nějákou praxi v tomto oboru ( brigáda, stáž při studiu...), mají chuť se učit novým věcem a pokud zatím neznají oblast BOZP, tak nevadí, protože není problém doučit. Na tento inzrát jsem tedy odepsal, kde jsem shnul své vysokoškolské vzdělání, aktivní praxe na personálním oddělení v jedné z velkých pražských nemocnic v rámci vysokoškolského studia a samozřejmě jsem nezapomněl zmínit, že prostředí autoservisů je mi velmi dobře známo, protože jsem v něm také aktivně působil a znám tedy i BOZP v tomto prostředí. Tuto odpověď jsem tedy odeslal na personální oddělení Autosalonu Klokočka a čekal na odpověď. Po dvou týdnech mi napsalal paní personalistka Rychnovská předem připravenou šablonu, že bohužel. Na tuto šabolonu jsem jí tedy odepsal, že bych jí poprosil o zpětnou vazbu, protože kritéria pozice jsem do puntíku splňoval a chtěl jsem tedy znát důvody, proč jsem nebyl pozván ani na osobní pohovor. Na tento e- mail mi nepřišla žádná odpověď a nastalo mlčení a ignorace. Obrátil jsem se tedy přes sekretariát společnosti na paní ředitelku Podstatovou, které jsem napsal, s čím konkrétně se na ní obracím, protože její podřízená mi na zpětnou vazbu nereaguju a ignoruje mě, tak se obracím na ní, zda by mi tu zpětnou vazbu mohla dát ona. Na tuto žádost jsem od paní ředitelky HR podstatové dostal odpověď, jako kdyby jí psala umělá inteligence, z které jsem se dozvěděl, že není standardem zasílat zpětnou vazbu, že personální oddělení společnosti Auto Klokočka se snaží postupovat maximálně profesionálně v rámci výběru kandidátů, a že paní Rychnovská postupovala standardním způosobem v rámci své pracovní agendy. Zároveň jsem se dozvěděl, že se pochopitelně snaží postupy na HR stále vylepšovat, a že chápou, že komunikace s uchazeči je důležitá, a že hledají způsoby jak toto stále vylepšovat a být vstřícnější a tímto bere komunikaci za uzavřenou. Abych tedy shrnul poznatky z této společnosti, tak ve společnosti Autosalon Klokočka jsem zísal tyto zkušenosti: Jako kandidát reagujete na pracovní nabidku, kde do puntíku splňujete kritéria. Za dva týdny dostanete předem připravenou šablonu s odmítnutím. Když na toto regaujete tím, že chcete zpětnou vazbu, v čem konkrétně jste neuspěl, třeba aby příště to mohlo dopadnou lépe, tak ze strany personalistky nastane mlčení a ignorace. Když se obrátíte na ředitelku personálního oddělení společnosti, s tím, že chcete zpětnou vazbu, která její podřízené dělá problém a řeší to mlčení a ignorací, tak se dozvíte, že dávat zpětnou vazbu je v roce 2025 nadstandardní úkon a pokud její podřízená tuto žádost řeší mlčením a ignorací, tak je to v souladu s firemními předpisy a standardy. Samozřejmě ani zde jsem zpětnou vazbu neobdržel, protože je asi těžké někomu, kdo splňuje podmínky napsat v čem konkrétně neplní, aby nebyl pozván ani na pohovor. Jsem tedy opravdu rád, že v této společnosti musím oslovit personalistku i ředitelku personalistiky, abych nakonec žádnou zpětnou vazbu nedostal a dozvěděl se, že v roce 2025 dávat odmítnutým kanidátům zpětnou vazbu je nadstandard a toto jednání je v souladu s firemními předpisy a standardy. Opravdu jsem zažil hodně, ale toto ještě ne a vím, že do takové společnosti už se nikdy na nic nepřihlásím, protože pokud na personálním sedí takoví "profesionálové" v oboru, tak to mi jako vizitka firmy bohatě stačí. Jak se říká, tak ryba smrdí od hlavy a mohl jsem se přesvědčit, že tomu tak je od paní ředitelky Podstatové, až po její podřízenou paní Rychnovskou, kteří opravdu dělají čest personálním oddělení společnosti Autosalon Klokočka, perfektní.

Paní personalistka byla příjemná. Na začátku mi sdělila, jak bude pohovor probíhat , co se po mně bude chtít a na konci byl prostor pro mé dotazy. Atmosféra byla přátelská, i jsme se spolu zasmály. U pohovoru byl přítomen i můj budoucí nadřízený.

Pohovory byly profesionální, obě dvě kola, a předali jsme si vždy všechny potřebné informace. Rozhodli se sice pro někoho jiného, ale rád se přihlásím příště, když bude možnost.

Řekli mi,že mi dají během 14 dnů vědět. Než jsem došla domů,už mi poslali zamítavou odpověď,což mě nějak nepřekvapilo.

Pohovor byl odbytý, urychlený, pouze prohlídka skladu, bez jakéhokoli zájmu o uchazeče. Nedivím se, že nemůžou stále nikoho najít a firma neustále hledá nové lidi.. s takovým přístupem je to logické. Pán co vedl pohovor neustále koukal na hodinky a snažil se to mít co nejrychleji za sebou. Celé to působilo velmi neprofesionálně a hádám že nejsem jediná kdo to tak vnímá, když už třeba rok hledají nové lidi.

Naprosto příšerné a neprofesionální chování, doporučuji všem se této firmě vyhnout. První pohovor sice proběhl v pořádku, měl strukturu a paní se mě ptala na podle mě adekvátní otázky, nicméně jsem se nic moc nedozvěděla o náplni práce. Byli jsme domluvené, že dám do 3 dnů vědět, jak jsem se rozmyslela, a poté proběhne další pohovor. Když jsem paní personální volala, ani jednou mi to nezvedla, a asi 2 hodiny po mém posledním pokusu o hovor mi od ní přišel mail, že vybrali někoho jiného. Zajímavé ovšem je, že jsem po tom všem opět narazila na inzeráty na tu stejnou pozici.

Zpětná vazba na pohovor ve firmě Auto Klokočka se dá hodnotit jedním slovem- příšerné. Personalisté firmy, ať už paní Rychnovská, která o sobě na stránkách Auto Klokočky píše, že se do HR přesunula z pozice prodejce vozů, kdy prozákaznický přístup by takový člověk měl mít v krvi, tak její nadřízené, personální ředitelky Podstatové, která na pozici personalisty ve firmě Auto Klokočka pracuje 17 let, tak opravdu neskutečné, jací lidé si dnes říkají personalisté a sedí na personálním oddělení, což rozeberu podrobněji. V červenci 2025 se na kariérních stránkách firmy Auto Klokočka objevil inzerát na pozici: Personalista s přesahem do BOZP, což mě velice zaujalo i vzhledem k mému zaměření. Pozici jsem si tedy rozkliknul a zjistil, že hledají člověka do HR s přesahem do BOZP, kdy požadavky byly takové, aby kandidát měl ideálně vystudovaný obor HR, ideálně alespoň nějákou zkušenost z tohoto oboru ( brigáda, praxe, stáž ) a oblast BOZP není problém ho doučit. Na tuto nabídku jsem tedy ragoval s tím, že mám v oboru HR úplné vysokoškolské vzdělání, praxe ve velké společnosti v rámci studia vysoké školy, kde jsem se tomuto oboru věnoval a současně jako člověk, který zná i prostředí autoservisů jsem přesvědčen, že bych se do této role mohl rychle zapracovat a brzy se tak stát plnohodnotným členem. Dva týdny nic a najednou předem sepsaná šablona, že k pohovorou pozván nebudu, protože jsou kandidáti, kteří lépe splňují požadavky pozice a další předem sepsané fráze. Napsal jsem tedy odesílateli této šablony, personalistce Rychnovské, že jí děkuji za infromování a že bych rád i konkrétní zpětnou vazbu, protože všechny kritéria jsem do puntíku splňoval, současně jsem i nabízel i prokazatelné zkušenosti v oblasti autoservisů, tak by mě velice tato zpětná vazba zajímala. Na tento dotaz jsem nedostal žádnou zpětnou vazbu, což mě vedlo k tomu, že jsem se obrátil na ředitelku HR Podstatovou s tím, že bych se rád tuto zpětnou vazbu dozvěděl, protože od její podřízené personalistky Rychnovské jsem se tuto zpětnou vazbu nedozvěděl. Od ředitelky Podstatové jsem se dozvěděl, že personální oddělení společnosti Auto Klokočka se snaží postupovat nejprofesionálněji a v souladu s firemními standardy, což udělala i paní Rychnovská ( na dotaz o zpětnou vazbu přestala komunikovat, to je asi ten profesionální přístup a prozákaznický přístup, který nepochybně praktikovala i na pozici prodejce vozů ) a pokud jsem prý nebyl vybrán, tak to bylo z důvodu pečlivého rozhodnutí v souladu s profilem společnosti. Současně by ráda zdůraznila, že podrobrné odpovědi na zpětnou vazbu u kandidátů nejsou ve společnosti Auto Klokočka běžnou praxí, kdy si zároveň uvědomují, že komunikace s kandidáty je důležitá a hledají způsoby, jak být v této oblasti vstřícnější a poskytnout kandidátům více informací o výsledcích výběrových řízeních. Tímto bere paní Podstatová komunikaci za uzavřenou. Tedy ani paní ředitelka Podstatová nedokáže kandidátovi poskytnout zpětnou vazbu na konkrétní dotaz a místo zodpovězení otázky, na kterou jsem se již ptal její podřízené personalistky Rychnovské jsem se pouze dozvěděl, že personální oddělení Auto Klokočka bere zodpovězení dotazu kanidáta o zpětnou vazbu v roce 2025 jako nadstandardní úkon, což mluví za vše. Tato odpověď paní ředitelky mi tedy potvrdila co jsem si původně myslel a to: když kandidát plní do puntíku veškeré požadavky pozice, má vyšší vzdělání, než personalistka Rychnovská i ředitelka Podstatová a žádá o zpětnou vazbu, proč nebyl na konkrétní pozici, kde vše splňuje pozván na pohovor, tak mu přeci nemůžeme napsat pravdu, že na pohovor ho nepozveme, protože i vzhledem k vyššímu vzdělání, než má paní ředitelka se obává, že by jí dotyčný mohl přelézt přes ramena, a než si tedy vzdělání dodělat a nemuset se tak bát, tak je lepší dotyčného s vyšším vzděláním, než má jak paní personalistka, tak paní ředitelka raději nepozvat. Smutné, že takto se chová jak personalistka Rychnovská, tak i ředietlka HR Podstatová, ale tak je to jediné možné efektivní řešení, když máte nižší vzdělání, než kandidát a současně nestojí tolik sil a úsilí, jako si třeba to vzdělání dodělat a nemuset se tak bát, že mi někdo s vyšším vzděláním přeskočí ramena, protože on investoval do vzdělání a já nikoliv. Jsem ale velice rád, že jsem se z textu dočetl, že na vylepšeních pracují, jen škoda, že ty zlepšení nejsou konkrétně vidět a personální oddělení firmy Auto Klokočka má ve svých řadách personalisty, kteří mají uvažování personalistů někdy kolem roku 2008 - 2010 a ještě si nevšimli, že už je rok 2025. Takto tedy vypadá v praxi personální oddělení moderní firmy Auto Klokokočka, kde na jednu stranu se prodávají moderní vozy, ale na personálním oddělení sedí lidé na úrovni veteránů, kteří se za 17 let, co v organizaci sedí nic nového nenaučili a ve svém oboru se nevzdělávají. Velice smutné, ale bohužel je to tak.

Dlouho jsem přemýšlel, zda se o tuto zkušenost podělit, abych nikomu neukřivdil. Začátek komunikace naprosto v pořádku a korektní - první kolo pohovoru s personalistkou v pořádku, příjemné a snad i konstruktivní. Výstupem dohoda, že bude následovat pohovor s jednatelem. Druhé kolo se uskutečnilo o pár týdnů později - z logist. důvodů opět online. V rámci 30 minut povrchně projity základní věci, klasické opakování již poskytnutých informací. Nebyl moc prostor jít do hlubší roviny. Výstupem dohoda, že se setkáme osobně v následujícím týdnu, kde se pověnujeme všem potřebným detailům a budu moci nastínit své vidění některých témat, které měly být na tomto setkání řešeny. Termín a podklady k jednání jsem měl obdržet od personalistky. Po odmlce a po uplynutí 5 dní jsem volal sám, jaký je stav. Sděleno, že jednatel zatím termín nespecifikoval a že jakmile budou nové informace, spojí se se mnou. A od této chvíle nastává moment, který mě přiměl k této zpětné vazbě. Poprvé jsem se setkal s tzv. ghostingem. Na této úrovni velmi unikátní. Lidé, se kterými jsem dosud komunikoval, nebyli schopni jakkoliv reagovat na mé dotazy ke stavu VŘ. Neberou telefon, nevolají zpět. SMS je personalistkou přečtena, ale opět bez reakce. Po více než 3 týdnech ignorace lze vyloučit nedorozumění či příp. nepřítomnost. Jedná se o vědomé a naprosto neprofesionální chování, které mě naprosto znechutilo, ale na druhou stranu jsem rád, že se firemní kultura projevila včas. Neschopnost se jasně vyjádřit? Jako vážně? Jak v takovém prostředí chcete fungovat?

Po odpovědi na inzerát jsem asi do 2 dnů dostala e-mail se zkušebním úkolem a termínem odevzdání. Měla jsem k tomu nějaké dotazy, na které mi personalistka do druhého dne odpověděla. Nakonec jsem se na základě zadání úkolu rozhodla ve výběrovém řízení nepokračovat, protože požadovaný typ textů není můj šálek čaje. To jsem také personalistce komunikovala a v dobrém jsme se rozloučily.

Této firmě se vyhněte opravdu velkým obloukem! Pracuji zde přes měsíc, šikana, znemožňování vykonávat práci, pomluvy ze všech stran. Již od začátku totální odříznutí od kolektivu, nepřijmou vás mezi sebe, musíte se opravdu obrnit při práci v této firmě. Na nikoho se zde nejde spolehnout. Velmi časté nabírání nových a nových lidí, bezdůvodné propouštění schopných pracovníků. Na pohovoru naslibují hory doly, ale realita je úplně jiná. Časté změny nálad vedení, nepřátelské toxické prostředí na pracovišti. Pokud se vám něco nelíbí a ozvete se, jste ve výsledku nejhorší vy a vyhodí vás za to! Donášení, velmi nepřátelský kolektiv, každý se tváři jako mistr světa.. Zaměstnavatel vytváří falešné důvody pro vyhazov, jen proto, že se ozvete že s něčím nesouzníte nebo to vidíte jinak. Člověk který se dost snaží a není konfliktní tady nemá šanci. Zaměstnanci se snaží přímo konflikt vyvolat aby na vás něco měli a mohli tak donášet věci, které nejsou pravda! Udělali na mě past aby se mě mohli zbavit - vedení pověřilo jednu pracovnici aby mi znemožňovala v klidu vykonávat práci, bezdůvodně mě také přestala zdravit a začala se ke mě chovat velmi hrubým způsobem, ze dne na den, poté přišel vyhazov bez jasného důvodu! Od začátku mě také nikdo nezaučoval na další posty ve firmě, zatím co jiné nováčky ano. FIRMU NEDOPORUČUJI!!!!

Pohovor probíhal prohlídkou výrobní haly, která trvala přibližně půl hodiny, kde nám recruiterka z personální agentury, s kterou firma Lindab spolupracuje v oblasti náboru lidí ukazovala jednotlivá pracoviště a na konci této exkurze proběhl samotný pohovor, kdy tento pohovor proběhl tak, že z mistrovny sešel dolů mistr výroby, vzal si naše životopisy, doptával se na jednotlivé záležitosti z CV, které ho zajímaly, což trvalo pro tři kandidáty asi pět minut a následně s našimi životopisy zmizel společně s recruiterkou zpět do své kanceláře, kdy nám pak po chvíli přišla dolů oznámit recruiterka z personální agentury výsledek. Aby nejdříve proběhla prohlídka podniku a až následně pohovor jsem osobně ještě nezažil, protože většinou je to v opačném pořadí, ale dejme tomu, co však bylo zarážející je skutečnost, kdy půl hodiny probíhá exkurze ve výrobní hale a následný pohovor na konci exkurze se konal za přítomnosti všech zúčastněných, na hale pod mistrovnou mezi skřínkami pro zaměstnance, kde kdykoliv a kdokoliv ze zaměstnanců může přijít a vyslechnout tak vaše doplňující odpovědi k otázkám týkající se vašeho vzdělání, předchozích pracovních zkušeností a dalších osobních věcí, do kterých opravdu nikomu dalšímu nic není. Pohovor tedy neprobíhá tak, aby jednotliví kandidáti byli zváni jednotlivě do kanceláře mistra a tam případně se mistr doptával na doplňující otázky k životopisu, kdepak. Pohovor probíhá hromadně na výrobní hale mezi skřínkami a vaše doplňující otázky k vašemu životopisu tak sdílíte s lidmi, kteří s vámi přišli na pohovor, ale i se zaměstnanci, kteří si jdou pro něco do skříňky. Opravdu báječný zážitek, ať žije GDPR. Poté, co přišla zpět z mistrovny recruiterka nám všem oznámila výsledky pohovoru s tím, že jsem nebyl přijat a došlo k ukončení pohovoru, kdy jsme následně firmu opustili. Následně jsem se telefonicky spojil s recruiterkou, abych se dozvěděl zpětnou vazbu a bylo mi řečeno, že jsem nebyl přijat z důvodu nedostatečné praxe v oboru, což mě velice zaujalo, protože mám technické vzdělání, praxi ve výrobním oboru také a současně bylo i v inzerátu napsáno, že cituji: “praxe ve strojírenství vítaná, ale není nutnou podmínkou. Mnohem důležitější je vaše nasazení a chuť pracovat”. Abych tedy shrnul zážitek na tento pohovor, tak bych vypíchl dvě věci, které mě opravdu zaujaly: 1. Pohovor na pět minut v prostředí výrobní haly, kde sdílíte svůj životopis s dalšími lidmi v prostředí skříněk zaměstnanců, kdy si nemáte ani možnost sednout a ještě překřikujete hluk z výroby. 2. Rozpor mezi pracovním inzerátem a skutečností, kdy v obchodním prostředí by bylo možné tuto skutečnost označit za klamavou reklamu, kdy je uváděno něco jiného, než je skutečnost a kandidát je tak vystaven v omyl. Pokud inzeruji, že praxe ve strojírenství je vítaná a následně řeknu kandidátovi, že byl zamítnut z důvodu nedostatečné praxe v oboru ( což mimochodem není pravda ), tak je to jasný znak netransparentnosti a v obchodním prostředí by bylo možné toto jednání klasifikovat jako klamavou reklamu.

Otevřený, přátelský pohovor, kde se probraly oboustranné očekávání a požadavky

Jsem velmi zklamaná s jednáním Cool People. Mám s nimi více zkušeností, kdy mi nabízeli pozici pro jinou firmu a celková připravenost na pohovor nula. Nedokáží říct co je náplní práce, když se jich člověk zeptá co znamená některá věc v jejich dokumentu tak si nejsou jistí. Opravdu nedoporučuji.

Bohužel se i já musím připojit k negativní recenzi pohovoru. V úvodu jsem byla oslovena pomocí LinkedIn, že se perfektně hodím na danou pozici, proto jsem velmi ráda přistoupila k online pohovoru. Co ale následovalo bylo velmi zvláštní. Na pohovoru jsem se dozvěděla že hledají dvě rozdílné pozice a to teamleadera a člena týmu. Na to po rozhovoru mě paní zařadila do pozice spíše člena týmu. Celkově se pohovor nesl ve zvláštní vlně že firma vlastně neví co se bude dít do budoucna. Nevěděla kde budou nové kanceláře, jaké bude nastavení Home office vs kanceláře. Největší problém se ale udál, když jsem zmínila mzdu. Bylo vidět že jsem dost přestřelila ale následně hovor probíhal že není vlastně problém. Měli se mi ozvat do dvou dní. Ozvali se mi se zamítavou odpovědí. Uvedeno bylo, že jsem nesplňovala požadavky na danou pozici. Proto tedy nechápu proč proběhlo úvodní jednání na LinkedIn jaký jsem pro ně dobrý kandidát.

Naprosto otřesná ztráta času. Dostanete lepší peníze a benefity jako uklízečka v lídlu. Poté co vás tahají několika koly ruzných "úkolů", tak vás konečně pozvou do Budějovic kde potom co se chvíli naparují, jací jsou ve všem skvělí vám pustí video s nabídkou a odejdou z místnosti. Díky moc, na to abych se podíval na video z instagramu jsem mohl zůstat doma

Pohovor probíhal nejprve telefonicky, kde vypadalo vše v pořádku a byla jsem pozvána k osobnímu setkání. Bohužel mi ani po několika dnech nepřišel potvrzovací mail s adresou, tak jsem se den předem připomínala a naštěstí po připomenutí dorazil. Po telefonu jsem se ptala, jestli si mám připravit nějaký úkol s sebou, prý ne, že bude stačit GitHub s projekty a ty si projdeme. Tak jsem měla připravených několik projektů v Pythonu, kde byl dokonce i projekt přímo napasovaný na hlavní usecase, kterému se věnují (merge dat z různých zdrojů a napojení na jejich vlastní databázi). Bohužel jsem nedostala možnost tyto projekty ukázat, protože hned po příchodu a představení jsem dostala bez jakéhokoli předchozího upozornění papíry s testy, s tím že "chceme vědět, jak přemýšlíte". Byly to nějaké logické hádanky (kdy buďto znáte řešení, nebo máte smůlu, protože na místě, kdy na vás zírají dva páry očí a utíká vám čas, to opravdu těžko vymyslíte) a ukázky kódu, bohužel spousta z nich ještě v jazycích, na které jsem se ani nehlásila a některé jsem ani v životě neviděla. Prý že člověk má mít přehled i mimo svůj obor (junior? Vážně?). A když přišel na řadu Python, neustále mi skákali do řeči, opravovali mě a nakonec začali tvrdit, že v Pythonu neexistuje datový typ integer a že neznám základy :D (samozřejmě že existuje... což je buď hrubá neznalost na někoho, kdo si troufá zkoušet z programovacího jazyka, nebo lež a prachsprostá manipulace / snaha o zblbnutí). Ke konci pohovoru už jsem se cítila hodně nekomfortně a těžko bych si vzpomenula na vlastní jméno, kdyby se mě zeptali, cítila jsem se spíš jak při stresové zátěžové zkoušce na letového dispečera. Sypat rozumy za pár vteřin na místě opravdu není reálný usecase pro vývojáře, natož juniorního. Co nevím, to si dohledám... a nikdo nade mnou nikdy se stopkami nestál. Závěrem, bylo mi řečeno, že "na sobě ještě musím pracovat". Což mám dozajista v plánu... ale křížovky s regexy opravdu ve volném čase řešit odmítám. Díky za zkušenost.

Musela jsem projít zdlouhavým výběrovým řízením. Nejprve mě vybrali podle životopisu, poté jsem absolvovala IQ test a osobnostní test. Dále mě čekal online pohovor. Další kolo bylo test z Účetnictví na pobočce, který jsem také zvládla. Poslední pohovor byl zase online, kde už jen personalista během pár minut chtěl, ať se ptám co mě zajímá. Jelikož už jsem skoro vše věděla z předchozího pohovoru moc jsem se neptala. Celou dobu mi bylo podáváno i jsem to pochopila z jejich informační brožury, že pokud zvládnu všechny kola budu přijata. Na posledním pohovoru mi bylo řečeno, že jsem vše zvládla skvěle a že se po víkendu ozvou. V pondělí mi přišel strohý email, že mě neberou bez vysvětlení. Myslím si, že po to všech kolech by byla slušnost aspoň zavolat a krátce vysvětlit proč vlastně ne, když člověk všechno zvládl.

Večer jsem posílal životopis, druhý den dopoledne přišel scriptovaný email, že místo je obsazeno a výběrové řízení zrušeno. Pozice na webu společnosti i na jobs.cz stále visí.

Online pohovor byl pro mě nepříjemný už od samého začátku, a tím myslím od samotného připojení. Paní Davidová zřejmě nemá s MS Teams dostatek zkušeností a nedokázala si správně nastavit potřebné funkce. Připojil jsem se o dvě minuty dříve, abych byl dochvilný. Běžně se do schůzky dostanu až po schválení ze strany organizátora, což mi přijde logické. Tentokrát jsem byl vpuštěn rovnou, bez potvrzení. To by samo o sobě nebyl problém, ale místo přivítání mě čekala nepříjemná situace. Paní Davidová se mě nepříjemným tónem zeptala: „Jak jste se sem dostal?“ a následně mi řekla, ať se připojím až přesně ve stanovený čas. Souhlasil jsem, odpojil se a po dvou minutách znovu připojil. Další průběh pohovoru mi připomínal spíše zkoušení u maturity. Chápu, že je důležité, aby kandidát věděl, do jaké firmy se hlásí, ale způsob, jakým se ověřovalo, nakolik detailně znám samotnou společnost mi připadal přehnaný. Celý pohovor se nesl v nepříjemném duchu.

Bylo to přijemné setkání, bylo mi zodpovězeno všechno.