Přehled recenzí

Otřesný, stresující, egoistický, neprofesionální.

Velmi příjemné jednání, vlastně jsem nevěděla, jestli do firmy chci, ale s vedoucím finančního oddělení jsme se bavili hned příjemně a odborně na prvním jednání. Nakonec mi on sám doporučil jinou, vyšší pozici, takže následoval rozhovor ještě s budoucím nadřízeným z jiného odboru, což bylo také příjemné a věcné setkání. Pak ještě přes víkend vyplnění online dotazníku osobnosti, který je od korejské matky. Celé to bylo velmi rychlé, což mi vyhovovalo, protože mi končila smlouva jinde.

Pán mě začal nahánět v 17:40, což beru, ale to, že i preš to, že jsem telefonovala s někým jiným, byl velice urputný a nenechal mě doříct ani jednu větu bez dalšího prozvonění, bylo dost nevhodné. Když jsem mu volala zpátky, tak se dost mumlavě představil, zněl, jako by hrozně spěchal a doptával se mě na věci. Největší redflag bylo to, že mi řekl, že jsou profesionální firma a proto nemají homeoffice, kromě toho, když je člověk nemocný. Měl mi poslat pozvánku na pohovor, o kterém jsme handlovali asi 5 minut, protože i já jsem seriózní vůči svému zaměstnavateli a nebudu se kvůli němu ulejvat z práce, když on je schopný mi volat ve třičtvrtě na šest. Výsledkem toho je, že pokud jsem nemocná, tak nemám nárok na neschopenku při práci na HPP a homeoffice je ve firmě sprostý slovo.

Prapodivný, netransparentní průběh výběrového řízení na obchodnickou pozici. A nebo zkrátka jen pravá ruka neví, co dělá levá, těžko říct. Dva týdny po absolvování prvního kola s vedoucím brněnské pobočky jsem se informoval o stavu řízení. Byl mi sdělen postup do druhého kola, které se mělo rozběhnout ihned po novém roce. Vzhledem k tomu, že byl právě předvánoční čas, je to zcela pochopitelné. Následně mi však v půlce ledna přišel mail od personálního oddělení, že jsem nepostoupil a byl upřednostněn jiný kandidát. Firma mezitím několikrát aktualizovala vystavení inzerátu na pracovním portále, naposledy dva dny před obdržením této odpovědi. V souvislosti s pohovorem mám výtku k otázce řešení finančního ohodnocení. Byl jsem dotázan na svou představu (stylem "Jaká je nejnižší častka, kterou byste vzal?" - to mi nepřijde příliš korektní), nicméně mzdový rozsah pro poptávanou pozici mi sdělen nebyl.

Jeden z nejpříjemnějších pohovorů co jsem kdy zažila. První kolo byla online přihláška, druhé kolo bylo formou assessment day. Bylo nás tam 14. První jsme měli kahoot kvíz o společnosti. Na uvolnění atmosféry skvělé. Další byla práce ve skupině. Ve skupině o 7 lidech nám bylo zadáno řešení různých problému které by mohli nastat na prodejně. A poslední byl osobní pohovor. Během posledního pohovory byla roleplay o doporučení rtěnky v češtině a doporučení masky v angličtině. Atmosféra byla celou dobu uvolněná a příjemná. Opravdu se o kandidáty zajímali, snažili se vytvořit pohodlné prostředí.

Všechna kola probíhala příjemně, od prvotního telefonického hovoru s personalistkou přes technické až po závěrečnou dohodu. V červnu jsem dala výpověď ve stávající firmě, podepsala elektronicky veškeré dokumenty a těšila se na novou práci. Dva týdny před nástupem mi zazvonil telefon a bylo mi řečeno, že mě nakonec nabrat nemůžou. Vlastník projektu, na který jsem měla nastoupit, ho na poslední chvíli zničehonic zrušil, a tím pádem najednou se mnou neměli práci další lidi. Prý se to nestává. Kdybych byla z Prahy, tak by prý našli jiné uplatnění, ale v Brně to nešlo, protože tam není oddělení sekurity (v dnešní době, kdy jdou skoro všechny tyto pozice remote je to dost zvláštní). Musela jsem se však dostavit osobně podepsat jak nástupní smlouvu, tak ukončení, od personalistky jsem necítila žádný soucit, nepamatuju se, že by se mi někdo omluvil.

Bývalý kolega, který ve firmě pracuje, na mě poslal doporučení a dostala jsem pozvánku k pohovoru na pozici Security Analyst, kterou jsem v předchozí firmě vykonávala již dva roky. Měli (a stále mají) otevřenou pozici i pro Security Specialist, ale po pročtení popisu práce jsem spadala do první zmíněné pozice. Online pohovor byl příjemný, posléze mi však přišel e-mail, že se rozhodli pro seniornější kandidáty, ačkoliv to z nabídky nevyplývalo. Cca po dvou měsících jsem recruiterce psala znovu a požádala ji, aby moje CV znovu přehodnotili, protože jsem si všimla, že je pozice stále otevřená. V odpovědi se mi dostalo, že manažer byl na dovolené a už probíhají poslední kola pohovorů. Co se týče mě, tak prý bych potřebovala seniornější znalosti v oblasti networkingu, což v nabídce vůbec uvedené nebylo. Dodnes nevím, co si o tom myslet.

Na pohovor jsem se těšil, protože šlo o pozici z které jsem měl pocit, že je vypsaná mně na míru. Probíhalo to takto: Vyplnil jsem sáhodlouhý dotazník na internetu, na základě kterého se mi ozval personalista a domluvil předvýběrové kolo. To probíhalo online v angličtině. Personalista byl ze mě nadšený, protože, jsem potvrdil všechny skilly, které byly potřeba pro tuto pozici a doporučil mě do dalšího kola. Další kolo byl IQ test 20 textově dlouhých otázek za 25minut, tam jsem se zapotil, ale dle instrukcí jsem to nakonec stihl v časovém limitu (nicméně vyhodnocení testu nevím). Dále následoval 30min online test osobnosti. Poté mě kontaktoval personalista, že budu mít online pohovor s budoucím nadřízeným a s pracovníkem, který mě bude zkoušet po odborné stránce. Na pohovor dorazil jen spolupracovník s tím, že manager je s úrazem v nemocnici. Příjemně jsme si hodinu povykládali o odborných věcech a odcházel jsem s pocitem, že to je přesně pozice pro mě. Navíc jsem měl dojem, že se líbím i protistraně, protože šlo o práci, do které bych dokázal v podstatě okamžitě naskočit a fungovat. Loučili jsme se s tím, že další den se ozve manager a probere se mnou managerské otázky. A následně se měl domlouvat osobní pohovor. Týden se nic nedělo (chápal jsem, že se mohl úraz zkomplikovat a není to možné řešit). Po dvou týdnech jsem volal personalistu, jen řekl, že si na mě vzpomíná, že zjistí jak to vypadá a dá vědět. Po dvou dnech přišel od něho mail, že probíhají ještě nějaké další pohovory, že mám týden vydržet, že se potom ozve a budeme se domlouvat co dál. Teď už je to snad dva měsíce a nikdo se neozval a asi ani neozve..

po odeslání životopisu se ozvali za měsíc, následoval osobní pohovor v průběhu pohovoru testovali odborné zkušenosti - pokládání otázek na plodinu, pěstování, odrůdy, technologie následně se vyptávali na cizí jazyk, kdy ověřili ODBORNOU komunikací znalosti po optání se na služební automobil bylo zřejmé, že nedůvěřují slovům, že jsem aktivní řidič

Za mě naprosto pohodová obě kola pohovoru. Ujasnili mi náplň pozice, ukázali pracoviste. Je to asi jediný pohovor, u kterého me mrzí, že jsem nebyla přijata.

Pohovory byly všechny vedeny profesionálně a často i přátelsky. Technické pohovory prověřující moje znalosti byly bez jakýchkoliv chytáků v kolegiální atmosféře.

Pohovor se neuskutečnil. Týden od odpovědi zaslali zamítací e-mail. Což je v pořádku a chápu, že vyberou jiného uchazeče. O tři měsíce později však nastalo ,,velmi nevhodné chování". Zaslali e-mail s požadavkem na souhlas s uložením kontaktu s tím, že budou hledat opět nové kolegy. Nicméně v mailu byla i obchodní nabídka na jejich placený kurz!! A aby toho nebylo málo, tak si nedali ani tu práci nám tuto nabídku zaslat jednotlivě, ale hromadně, takže všichni vidíme své soukromé e-mailové adresy, což je v rozporu s GDPR.

Pohovor na kancelářskou pozici. Notebook, excel, telefon a zajištění obsazenosti směn. Na můj dotaz, proč to nemají jako home office mi bylo sděleno "My to tu takhle neděláme". Když došlo na mzdu a z nich vypadlo 18 čistého tak jsem myslel, že asi špatně slyším. Na mojí reakci jestli to myslí vážně mi bylo řečeno, že je to pozice míněná pro mladší jedince(je mi 28). Slušně jsem odmítl a rozloučil se ať hledají dál někoho víc zoufalého.

V inzerátu byly zadané velmi obecné požadavky na uchazeče, proto jsem zkusila štěstí. Před osobním pohovorem byl zadán úkol s docela těžkým zadáním (těžkým pro někoho, kdo to dříve nedělal, nevěděl, co a jak, jako jsem byla já). Na úkol byl stanoven dostatek času, pro jeho vypracování. Popasovala jsem se s ním velmi dobře a proto jsem byla pozvána na osobní pohovor. Za mě probíhalo vše jak má, ověřili si zkušenosti i znalosti uchazeče, na pohovoru byla jak personalistka tak vedoucí dané pozice, slíbili dát vědět výsledky v konkrétní den a když se tak nestalo, tak kontaktovali s omluvou, že potřebují den na rozhodnutí navíc. A další den opravdu vědět dali. Za mě tedy profesionální přístup, takhle si představuju nábor nového zaměstnance.

Pohovor byl s přímým nadřízeným, který si mě vybral dle něj jen důvodu, že jsem měla zajímavě napsaný průvodní dopis, ale vlastně již dopředu věděl, že na tuto pozici mám moc zkušeností. V tu dobu mi bylo 30 a začala jsem studovat vysokou školu, začal hodnotit, že to dělám kvůli tomu, že nemám děti (což se mě napřímo zeptal), cítím se proto prázdně a snažím se to omluvit tím, že ještě studuju, ale že vlastně při první možnosti dítě chtít budu (i proto na pozici vhodná nejsem). Na pohovoru jsme se dost nasmáli, protože mi to přišlo celé absurdní, že jsem ztrácela čas tam vůbec chodit, ale z profesního hlediska je to naprosto nepřípustné. Pán o mně nevěděl nic, jestli děti chci, nemůžu mít, proč jsem začala studovat tak pozdě, ale v hlavě měl jasno.

Pohovor v této společnosti hodnotím na základě přechozích zkušeností velice kladně a zanechal na mě velmi pozitivní dojem. Ucházel jsem se o pozici finančního controllera ve vícero firmách, tak mohu tvrdit, že mám určité srovnání. Ačkoliv odpověď na inzerát trvala trošku déle (cca dva týdny), což vezmu-li v úvahu konkurenci, nelze hovořit o nějaké výrazně dlouhé časové prodlevě a vlastně je to akceptovatelné. Samotný kontakt především s HR a zainteresovanými osobami byl velice rychlý a člověk měl pocit, narozdíl o jiných firem, že skutečně potřebují tuto pozici obsadit a člověka, který projevil zájem, si váží. Výběrové řízení mělo dvě kola - jedno takové poznávací, abychom si ujasnili naše představy a druhé kolo byla případová studie - úkol jako takový nebyl extrémně rozsáhlý, měl pouze ukázat znalost oboru. Pohovor ve mě zanechal pocit dobré organizace a vyčlenění si jasných cílů, které firma od člověka chce. Žádné nerealistické očekávání, požadavky a podobně. Opravdu snad jediná firma, kde si někdo dal tu práci, aby výběrové řízení dávalo hlavu a patu a současně s tím realistické očekávání, ruku v ruce s fér podmínkami hodnými zaměstnavatele 21. století.

Se vším všudy jsem přibližně 30 minut strávil sám se sebou před kamerou a odpovídal na promítané otázky. Pro mě více traumatická zkušenost, než jet osobně na pohovor do firmy. Tak probíhá první kolo. Je to frustrující, jelikož na pozici jsem se cítil více než kvalifikovaný, měl jsem skutečný zájem a byl jsem připravený se domluvit. A pokud to pohořelo na tom, že nepůsobím před kamerou přirozeně, je to škoda. O to horší je, že pozice byla ještě mnoho týdnů inzerována.

Do budovy jsem byl vpuštěn 30 minut po plánovaném začátku pohovoru. Celkem jsem strávil před budovou 45 minut. První kolo pohovoru probíhalo ve třech, personalista, vedoucí oddělení a já. Nejprve jsem se měl představit, následně vedoucí vykreslila vlastně velmi negativně nabízenou pozici a její pracovní náplň a ujišťovala se, jestli mám stále zájem. Následná otázka byla už na finance a zde jsem zjistil, že platové rozpětí uvedené v inzerátu je pouze lákadlo lidí, nikoliv to, co je firma připravena nabídnout. Zeptal jsem se napřímo, proč inzerují jiné peníze, než jaké mohou nabídnout a odpověď byla "aby nám sem chodili lidi".

Proběhlo několik kol, nadšení z obou stran. Součástí pohovoru bylo vypracovat zadání (což je klasika). Ale firma mi za to nabídla kompenzaci. Po zaslání zadání nepadla ani zmínka - poslala jsem QR kód. Poté i na vyžádání fakturu. Následovalo osobní setkání - opět spokojenost. Faktura je momentálně po splatnosti a i po dvou upozorněních jsem ignorována.

Nejhorší zkušenost, jakou jsem na pohovoru kdy měla. Slečna na recepci byla vyloženě otrávená, že jsem si dovolila přijít. Asi blbý den. No nic. Paní personalista (mám pocit, že to možná byla přímo vedoucí personálky, ale už si nejsem jistá) mě nechala čekat bez jakékoli informace půl hodiny (no, ok, stane se), přišourala se po půl hodině, neomluvila se - nic (to už měl být pro mě redflag), podala mi ruku alá leknou rybu (druhý redflag) a šlo se do zasedačky, kde si sedla snad nejdál, co mohla. Začala větou "Nevím, na co se Vás mám vůbec ptát, když jste junior..." No, hlásila jsem se na juniorní pozici.. Pak si opřela loket o stůl a podepřela si o tu ruku hlavu??? (to jsem už opravdu nevěděla, co na to říct) a ať jí o sobě tedy něco řeknu, což se stalo. Pak se mě zeptala (asi světlá chvilka, že ji napadla nějaká otázka), jaké jsou druhy snad gramáže papíru (což bych řekla, že se naučí z manuálu i cvičená opice do pár minut), to jsem opravdu nevěděla, což byla voda na její mlýn, na to mi odpověděla, že to říkala, že jsem junior a nemá cenu se ptát a co mě to na té vysoké škole užili, když jsem Ing.? Upřímně? Já jsem byla tak z celého toho divadla v šoku, že jsem nebyla schopná vzdorovat, nebo se zvednout a důstojně odejít. Paní byla nakonec tak hodná, že mi řekla i něco blíže k dané marketingové juniorní pozici - z čehož se pak vyklubalo, že by to byla spíše podržtaška na zařizování materiálů pro marketingové oddělení. Proti tomu bych nic neměla, ale inzerát popisoval absolutně něco jiného (kreativní místo, které by se zapojilo do marketingu). Takže já mám normálně trauma. :D Teď se tomu směju, ale bylo mi opravdu úzko. Pozici ani nevím, zda mi nenabídli, nebo jsem odmítla já, snažila jsem se na ten den zapomenout. Hrůza. Paní by rozhodně neměla dělat s lidmi, škoda, že si nepamatuji jméno - byla to blondýna s krátkými vlasy, řekla bych tak kolem 50 let.