Přehled recenzí

Na místo jsem se hlásil s odchodem bývalého manažera do důchodu. Měl jsem podporu Zákazníka s tím, že do prvotního výběru zasahovat nebudou ale uvítají na této pozici někoho se zkušenostmi(5 let na 5 ze 7 stanovištích zakázky). Měl jsem podporu kolegů. Výkonové hodnocení od firmy i zákazníka jsem měl výborné. Po podání žádosti mi měsíc na to přišel mail o odmítnutí bez vysvětlení. Po asi osmnáctém hovoru jsem se dovolal do Prahy kde mě do telefon seřvala nějaká arogantní personalistka se slovy, že odmítnutí přišlo přímo z personálního lokálního oddělení. Na můj dotaz, jak o mém nepřijetí může rozhodovat osoba podřízená místu na které se hlásím mi paní sdělila ať se nestarám o to do čeho mi nic není a jestli nejsem nějakej zvědavej, následně zavěsila. Na pozici byl vybrán kamarád lokální personalistky, kterému náhodou končila smlouva u jiné firmy na stejné zakázce(Jaderná elektrárna) ačkoliv byl bez praxe v oboru a potřebného vzdělání.

Pohovor na kancelářskou pozici. Notebook, excel, telefon a zajištění obsazenosti směn. Na můj dotaz, proč to nemají jako home office mi bylo sděleno "My to tu takhle neděláme". Když došlo na mzdu a z nich vypadlo 18 čistého tak jsem myslel, že asi špatně slyším. Na mojí reakci jestli to myslí vážně mi bylo řečeno, že je to pozice míněná pro mladší jedince(je mi 28). Slušně jsem odmítl a rozloučil se ať hledají dál někoho víc zoufalého.

Dosla jsem do posledního kola, kde už věděli, že vybrali jiného uchazeče. Nechali mě zbytečně grilovat a vychutnávat si to. Otřesné způsoby.

Personalistka byla v pořádku, před pohovorem mi poslala informace. Komunikace s ní na pohovoru také v pořádku, ale ona sama neměla moc prostoru, protože byl přítomen i ředitel. To byl bohužel kámen úrazu, protože se rád poslouchal a ego velké. Přestože vedl kromě obchodního odd. i marketing, nebyl v něm zjevně zkušený, což sám potvrdil nesmyslnými požadavky na lidi v marketingu, které reálně firmu nikam neposunou. Zeptal se mě na platové představy, ty jsem sdělila. Proběhlo druhé kolo, kde mi manažer řekl, že je rozhodnutý mě vzít, ale dají mi výrazně méně, než byl můj požadavek a že se za rok uvidí. Že mi nemůže dát víc, než mají stávající zaměstnanci . To byl jeden red flag (proč mě tahali na další kolo a brali čas, když věděli, že mě nezaplatí). Druhý red flag byl, když jsem úplně mimochodem položila pro mě nepodstatnou otázku, zda mají i zákazníky v eko zemědělství. Dostala jsem přednášku, že žádné eko móresy nestrpí a že eko zemědělci jen kňučí a oproti těm velkým konvenčním jsou nic. Byl velmi překvapen až rozhozen, když jsem řekla, že si nabídku chci rozmyslet a nedám mu odpověď hned.

Pan HR byl velmi otevřený (díky bohu) a prozradil mi, že tuto pozici otevřeli znovu, protože zde předtím měli 3 měsíce pána, který chtěl hned dělat průzkumy trhu za mnoho peněz. On nastoupil jako brand manažer a z toho, co jsem si vyslechla, to na mě dělalo dojem, že byl až moc seniorní a měl lokty. Takže teď hledají "jen" specialistu, protože je to nižší pozice... Taky jsem se dozvěděla, že majitelé jsou egoisti, ve firmě je zakázaný HO. Třešnička na dortu byla věta: tak co byste nám do firmy přinesla, kromě toho, že jste mladá a krásná? Součástí měl být i psychologický test na 40 minut. Po pohovoru jsem věděla, že do takové firmy nechci a psychologický test jsem též nemínila podstupovat.

Příjezd do areálu lehce zmatený, není zcela jasné kam si jako návštěva máte zaparkovat. Naštěstí pan vrátný je velmi hbitý a nanaviguje Vás. Vyzvedla si mě personalistka, usadily jsme se do kanceláře, kde jsme trpělivě čekaly na pana ředitele, který nestihnul ani akademickou čtvrthodinku a přišel o 22 minut déle, než byl domluvený pohovor. Jeho entré do místnosti bylo nepříjemné, vtrhl bez zaklepání, zařval něco jako pozdrav a sedl si vedle mě. Dostala jsem palbu dotazů na informace z mého CV, avšak jsem se nestihla ani nadechnout a přišel další dotaz. Takto vlastně probíhal pohovor suma sumárum 5 minut. Jednalo se o první kolo. Dostala jsem ještě překvapený dotaz, zda-li bych chtěla vidět své nadřízené před podpisem smlouvy. Celá atmosféra byla křečovitá a nepříjemná.

V lednu jsem se do fy nabízel jako Nákupčí, paní personalistka mi odpověděla, že nikoho právě nehledají a že by si ráda schovala můj životopis až budou hledat...hledali během léta, vůbec mě nekontaktovali, tak jsem je kontaktoval sám...po 14 dnech mi přišla odpověď, že je již pozice obsazená ... tomhle se říká fér přístup!

První kontakt proběhl telefonicky, následovalo první kolo pohovoru, které bylo chaotické, nicméně potenciální nadřízená byla velmi příjemná a velmi se zajímala o dosavadní praxi a zodpověděla mi všechny dotazy. Po třech týdnech jsem byla pozvaná na druhé kolo, které proběhlo s nadřízenými šéfové. Za dva týdny jsem se dozvěděla, že pozice se nebude obsazovat.

Chtěl jsem změnit práci a kamarád co dělá strojvedoucího mi řekl ať jdu k nim. Po nějaký diskuzi a ním, že potřebuji být kontaktu s lidmi mi dal číslo na personální ať se optám podrobněji. Volám na číslo, které mi dal a zvedne mi to přijemná paní personalistka. Řikám, že chci dělat vlakvedoucího a ona, že dělá jen strojvedoucí, ale že mi číslo dá na kolegyni co dělá vlakvedoucí. Tak poděkuji a volám na ono číslo. Zvedne to paní, normálně se představím a slušně jí požádám o informace ohledně pozice vlakvedoucího. Tak mi začala nadávat, že jako co jí volám a jestli si uvědomuji, že to je náročná práce, že jsou potřeba psychotesty, nástupy ve 3 ráno, atd. Na moje argumenty, že mám za sebou XY úspěšných psychotestů ze složek, kde jsou milionkrát těžší než k nim, vstávání mi nevadí, tak opět najela na to samé a poněkud víc arogantně. Tak jsem to nevydržel a zavěsil to, protože na tohle jsem nebyl zvědavý. Jednalo se o pozici v Praze.

Byl jsem před měsícem na pohovoru na Disponenta logistiky...pan jednatel hrozně rád slibuje a maže med kolem pusy ..taková slibotechna...za málo peněz hodně muziky...pozice je již obsazená, avšak nějaká reakce ze strany firmy neproběhla, i přes slib jednatele a vedoucího logistiky, že dají vědět...

Zkoušela jsem se přihlásit na pozici, pro kterou jsem úplně nesplňovala podmínky, ale zkusit jsem to chtěla. Nebyla jsem úspěšná. Nicméně chci vyzdvihnout přístup letiště. Během 2 týdnů kdy probíhalo výběrové řízení mi vždy přišel email, který mě obeznámil se situací, např. že se stále zpracovávají podklady a že mě i nadále budou informovat. Nakonec mi přišel email, že vybrali vhodnějšího kandidáta. V pořádku. Opravdu chci jen vypíchnout to super jednání, takhle by to mělo fungovat všude.

Na pohovoru mi bylo řečeno, že můj potenciální budoucí vedoucí je cholerik a čas od času všechny jen tak seřve, jakože pro sport asi. To bych byla ochotná akceptovat, byť je to podivné. Na pohovoru mi řekli, že mě chtějí a dali mi nabídku. Nabídka se mi celkem líbila a tak jsem ji chtěla přijmout. Jenže v ten moment mě ghostnuli. Chtěla jsem nějaké informace o nástupu, nebo třeba nabídku mít písemně nebo tak, tak jsem opakovaně volala a ptala se po těchto informacích. Pokaždé mi bylo řečeno, že mi to "dnes už někdo pošle". Od tohoto incidentu uběhl rok, třikrát jsem urgovala telefonicky, stále jsem nedostala jediný email, telefonát s rozřešením, nic. Samozřejmě, že jsem nastoupila jinam.

Pohovor proběhl v březnu. Měla jsem z pohovoru dobrý pocit, zdálo se mi, že mě chtějí. V návaznosti na něj bylo do týdně druhé kolo, což byl online test asi na dvě hodiny. Výsledky z online testu jsem měla nadprůměrné, tak jsem si říkala, že to bude fajn, třeba mě vezmou, když se na pohovoru tvářili že jo a pak mám dobrý výsledek z online testu. Jenže v ten moment mě ghostnuli. Několikrát jsem volala personalistce a připomínala jsem se, jestli mi tedy zašlou nějaké informace, cokoliv, přijata/nepřijata/další kolo. Trvalo to půl roku, než mi v srpnu přišel automaticky generovaný email, že nejsem na pozici přijata. Mezitím už jsem samozřejmě dávno pracovala jinde.

Byla jsem na pohovoru v Penny na pozici vyššího managementu. Sice mě nevzali, ale byl to jeden z lepších pohovorů, kterými jsem v životě prošla. Na pohovoru panovala přátelská atmosféra a všichni se ke mně chovali slušně. Dokonce mi i zavolali a řekli mi že mě nepřijímají a za takovýhle přístup jim dávám velký plus. Málokdy se tohle vidí :)

Pro začátek poznanenám, je to již pět let dozadu. Poprvé mě lákali na náborové akci, kde mi předali kontakty na moravské pracoviště, které se chystali otevřít spolu s "přebíráním" pár osobákových linek od ČD, na Valašsku. Telefonovali jsme si s paní personalistkou několikrát, celou dobu jsem měl pocit, že jsem přijat, aniž by mi to bylo přímo řečeno. Bylo to velice zmatené. V té době jsem železnici studoval, znal jsem svou náplň práce a něco navíc. Měla to být práce na dohodu, ke studiu. Nevadilo jim, že jsem z dálky, a že mimo školní dny budu dojíždět. Počítal jsem s tím. Smlouvu jsem dostal, zdravotní způsobilostí prošel. Zařadili mě tedy do odborného kurzu, kam jsem týden v kuse, přes 200km denně, dojížděl. Školící, cviční se zdáli být fajn a i mezi námi byla dobrá atmosféra. Závěrečný test jsem zvládl, s jednou chybou myslím. Nadšený, že již během studia budu moci dělat vysněnou práci, jsem se začal seznamovat s kolegy. Když mělo přijít na zapsání prvních zácvikových směn, což se řešilo telefonicky/přes služební mobil s aplikací Outlook, začal jsem být instantně ignorován. Aktivně, se zájmem jsem se hlásil, byl jsem ochotný zaskakovat i v Čechách. Bohužel se začalo měnit vedení - HR specialistka, komandující, a tuším i někdo další, co si pamatuju? Už si nejsem jistý. Do kanceláře se dovolat byl nadlidský výkon. Nakonec se ale povedlo. Nová paní komandující byla milá, ale vůbec nevěděla, že existuji, ikdyž jsem smlouvu podepsanou měl. Ani po půlroce jsem se nedočkal jediné zácvikové směny, i přes veškerou snahu. Když přes Outlook přišel email o pro všechny povinném školení, zameškal jsem školu a jel kvůli němu přes 200km, abych se namístě dozvěděl, že tam nemám co dělat. Tímpádem mi došlo, že jsem si stále připadal, jakobych byl půl roku po přijetí, ale i přes všechny formality tomu tak vlastně nejspíše vůbec nebylo. Doteď mám doma založenou podepsanou dohodu, ale i průkaz zaměstnance, samozřejmě pár let prošlý, neplatný. Takže se mi to asi nezdálo. Byl jsem tedy přijat, nebo ne? To už se nejspíše nedozvím... kdyby mi to řekli hned, že pro mě práci nakonec nemají (řekli mi až těsně před vypršením dohody), nemusel bych být tolik zmatený. Nebo mohli říct, co a zda vůbec jsem udělal špatně... namísto ghostování.

Hned první dvě otázky, na které se mě personalistka zeptala bylo jestli jsem svobodná a s kým bydlím. Následovala ještě otázka na věk.