Na odpověď na inzerát zareagovali ještě tentýž den kdy se mi telefonicky ozvala personalistka a domluvili jsme termín osobního pohovoru. Samotný pohovor byl naprosto v pořádku, personalistka byla profesionální a příjemná. Vše vysvětlila a odpověděla na všechny mé dotazy, otázky z její strany byly k tématu. Část pohovoru byla vedena v angličtině jelikož se jednalo o pozici které vyžaduje i komunikaci se zahraničními obchodními partnery. V závěru pohovoru mi bylo sděleno že jsem pro ně nejlepší kandidát akorát ještě musím na druhé kolo pohovoru kde se setkám s obchodním ředitelem, ale že to už by měla být spíš formalita. Dle slov personalistky mi do týdne měl dojít e-mail s termínem druhého kola. Ale místo pozvánky na další kolo mi hned druhý den přišla univerzální a neosobní odpověď s tím že upřednostnili jiného kandidáta. Nicméně inzerát na internetu stále je a na e-maily nikdo neodpovídá.

Pohovor proběhl v pořádku a profesionálně, cenním upřímnost a ihned jsem nabyl dobrý dojem z jednání. Manager, který pohovor vedl byl sympatický a ocenil mé předchozí zkušenosti v oboru. Už na konci pohovoru jsem se dozvěděl výsledek náboru a byl jsem přijat. Následné školení bylo jedno z nejpřínosnějších, které jsem za svá obchodnická léta zažil, všichni příjemní a ochotní.

Pohovor probíhal zvláštně, po zaslání CV jsem se ozval telefonicky do firmy na odpovědného HR. Ten mi řekl, že na základě CV budu pozván na pohovor. Ale za týden jsem dostal odpověď, že nevyhovuji poždadavkům na cílené místo. Nedalo mi to a zavolal jsem znovu, následně mi bylo řečeno, že HR udělal chybu a že na pohovor budu pozván. Tak se i stalo, jel jsem na pohovor, kde vše probíhalo v přátelském a pozitivním duchu. Dokonce HR mi řekl, že jsem na tuto pozici překvalifikovaný a snažil se mě dosadit na další pozice mimo zadanou pozici. Zmínil jsem, že bych ve firmě vzal i pozici hůře placenou a byl mi nabídnut i kariérní postup. Odcházel jsem z pohovoru s pocitem, že tady už to vyjde na 100%, protože jsme si s personalistou výborně pokecali a to i v angličtině...No, jaké překvapení bylo, když mi za týden přišla odpověď ve stylu...Byl upřednostněn jiný uchazeč, který lépe vyhovoval požadavkům firmy. Volal jsem tedy HR znovu a zpětná vazba byla taková, že mám více zkušeností, než je na pozici nutno. Zajímavá zkušenost a tahle firma už o mě neuslyší.

Pohovor byl veden v přesile, recruiterka a tři vedoucí. Nejhlavnější vedoucí se neobtěžoval spustit kameru, celý pohovor byl veden ve velmi arogantní a přezíravé atmosféře, kdy mi tvrdili, jak jsou skvělým a přístupným zaměstnavatelem a realita byla opačná.

Pohovor jsem sice absolvovala už v roce 2019, ale přesto zanechal "stopu". Paní, která pohovor vedla, se představila jako vedoucí. Bylo to zvláštní, přišlo mi, že vychvalovala společnost jako takovou, jak tam mají vše skvělé a luxusní, shazovala podobná zařízení v okolí a ani příliš se nezajímala o to, kdo sedí naproti ní. Polovinu pohovoru vedla v angličtině - protože klientela je převážně cizojazyčná. To je ok. Prostředí bylo taky hezké, ale to je asi tak všechno.

Pohovor proběhl skvěle. HR i manažerka byly super, ALE....
Bohužel se z práce nevyklubalo to, co bylo na pohovoru slíbeno. Pohovor s paní Formáčkovou byla jedna velká faleš. Bohužel umějí zamazat pusu medem, jak se říká, a vezmou váš drahocenný čas. Po první jakékoliv debatě či výměně názorů pak očekávejte výpověď od egoistického vedení.

Nereagují

Ve společnosti UP Česká Republika se mi pohovor nelíbil z několika důvodů. Hlásila jsem se na juniorní obchodní pozici a bylo mi řečeno mezi řádky, že jsem na pozici ještě mladá (25 let, 3 roky zkušeností z obchodu). Následně HR reditelka dost rozebírala mou fotografii v mém CV, že ona sama moc nemusí odbarvené a zmalované holky, nicméně že mě to na fotce sluší, jen si nevšimla že mám piercing v nose, což už není tak pěkné. Později zavolala, že mi tedy nabízí ještě více juniornější pozici oproti té, kam jsem se hlásila. Byl to retenční pracovník, ale obsahově to byla pozice z call centra (odkud mám také prac. zkušenost). Vůbec nevím, co si o tomto pohovoru myslet, a proto jsem nabídku dobrovolně odmítla.

Ani se neobtěžují odpovědět

Pohovor jsem absolvovala čerstvě po maturitě a chvíli po nástupu na VŠ. Jednalo se o mojí první práci na HPP vůbec. Zhruba hodinový pohovor vedl přímo majitel advokátní kanceláře s manželkou. Zkušenost byla vcelku dobrá, tedy až do chvíle, kdy jsme se dostali na téma mého studia. Pan advokát věděl, že studuji dálkově a že některé pátky musím být na přednášce. na úvodu pohovoru bylo řečeno, že to není takový problém. Opak byl pravdou - byl to VELKÝ problém, což mi pak dával dost sežrat. Věřila jsem, že jako vysokoškolsky vzdělaný člověk ví, jak to na VŠ chodí a že některé přednášky jsou povinné kvůli kreditům a zápočtům. Nu, zmýlila jsem se. I přesto jsem byla přijata. Pracovní zkušenost? Krátká, ale intenzivní. Ale to je jiný příběh.

Do Sanatoria Helios jsem poslala životopis v reakci na inzerát a nedostala jsem odpověď, dvakrát jsem tam volala, personalistu (nejspíš) neměli, tak si mě přehazovali jak horký brambor a nakonec slíbili, že se ozvou, až se nějaká paní vrátí z dovolené. Neozvali a inzerát zmizel z webovek... O dva měsíce později se tam objevil znovu ten samý inzerát. Rovnou jsem volala, že můj životopis už mají. Pozvali mě na pohovor, který probíhal osobně s paní vedoucí laboratoře. Bylo mi řečeno, že nějaká kolegyně odchází a já bych ji měla nahradit a to od buď února nebo března. Mám si v lednu zavolat a domluvíme se na podpisu smlouvy. Zavolala jsem si v půlce ledna, paní na mě byla protivná, že neví, že nemůže říct, že mě bere, ale ani že mě nebere. Tím vše skončilo, už se mi nikdo nikdy neozval.

Jednalo se o muj prvni oficialni pohovor v zivote, nevedela jsem tudiz, co poradne ocekavat.
Pani personalistka byla sice mila, ale jiz po par tydnech a hlavne naslednych zkusenostech s pristupem jinych firem mi doslo, jak moc neprofesionalni pohovor byl.

Moje dosavadni zkusenosti a dovednosti byly odsunuty na vedlejsi kolej. Drtivou vetsinu pohovoru tvoril podrobny popis naplne prace a pracovniho prostredi, jako bych byla jiz prijata a mela se zaucovat. Jiz pri odchodu jsem se mela v podstate vyjadrit, zdali mam o praci vazny zajem (z jejich strany zajem byl) a byl mi prisliben do dvou dnu telefonat ohledne schuzky se zamestnavatelem a email s podrobnym popisem prace. Po tydnu ticha po pesine jsem volala do firmy, abych se zeptala na slibovanou schuzku, a mi bylo sdeleno, ze sef je zrovna nemocny a zatelefonuji mi ihned, jak bude v praci. Za dalsi tyden od tohoto telefonatu mi prisel klasicky neosobni univerzalni e-mail, ze dali prednost jinemu kandidatovi.

Perlicka z pohovodu - Pani personalistku nejvice zaujal muj zajem v teraristice a naprosto vazne zacala resit, jaka zvirata to vlastne chovam a jestli nahodou nechovam hady, protoze ty nema sef rad. 🙃

Bolo to už niekoľko rokov nazad.(cca 2019?) Pán, s ktorým som robila pohovor- mám pocit že to bol majitel či jeden z nich, ma úplne dostal jeho prístupom. Už od prvého momentu sa na mňa veľmi zvláštne pozeral, okej ľudia pozerajú všelijako, neriešim. Ale keď sa ma opýtal, či som niekedy robila modelku či fotomodelku a otvorene si ma prezeral, tak som ostala mierne v šoku. Hej niekto si to môže vziať ako kompliment, ale keď sa vás na pohovore vypytuje prečo nie ste modelka a prečo nerobím niečo kde môžem využiť vzhľad, keď vy chcete robiť kávu, je fakt super pristup. Vysvetlenie, že nie, táto sféra ma nezaujíma a nemyslím si že je to pre mňa mu zjavne nestačilo a pohovor sa točil okolo toho ako sa na mňa dobre pozerá a kafe padlo do zabudnutia.

Pohovor probíhal na Praze 9 Bydlela jsem 10 minut od zvolené pobočky. Personalistka mi řekla, ze kdyz bude potřeba jakýkoliv přesčas budu první na ráně, komu budou volat. Dále uvedla, že už se moc neposilaji dopisy a tlačí se na doplňkový prodej. A co bych prodala z jejich sortimentu malému dítěti. Odpověděla jsem, že samotnému dítěti bych nic nenutila, ale doprovodu bych treba nabídla omalovanky nebo časopis, třeba Medu Pusika. Paní to přišlo vtipné a pohovor ukončila. Nevzali mě a ani nevím, jaká byla správná odpověď na tu její otázku.

První část proběhla skrze videodotazník. Několik otázek v aplikaci. To bylo trošku zmatené (byla to moje první zkušenost s aplikací), ale zvládla jsem to bez větších obtíží.

Druhá část již osobní pohovor, na který jsem byla pozvána telefonicky, na mail mi pak přišel odkaz na krátké video, kde byla vysvětlena náplň práce. K tomu jsem si měla připravit otázky. Paní Pelikánová byla po telefonu, na videu i osobně velmi příjemná, profesionální a skvěle připravená. Během osobního setkání mi více popsala firmu, s pomocí prezentace popis práce a celkově jsem se při pohovoru cítila velmi příjemně.

Já na pohovor dorazila. Personalistka ne. Dodnes se mi nikdo neozval. Už je to rok.

Pohovor byl velmi milý a rychlý, řekli jsme si hned z kraje důležité informace. Na jejich základě jsem pohovor ukončil po deseti minutách, protože firma potřebuje někoho kdo je podstatně zkušenější než jsem já.

První dotaz zaměstnavatele byl: "Jste vdaná? Máte děti?" A to dost nepříjemný tónem. Zaměstnavatel nebyl na předem domluvený pohovor téměř vůbec připraven (nejspíše ani nečetl zaslané CV). Bohužel jsem potřebovala potvrzení pro ÚP, jinak bych po první otázce odešla.

Byla jsem usazena do kuchyňky a musela jsem vyplnit 3 stránkový dotazník (některé části byly téměř slohové a jiné zase dost nevhodné), nejvíce mě zarazila otázka jak často jsem během roku nemocná a jak dlouho mi trvá než se uzdravím (+ jak často jsem nemocná vážně a lehce ), a také co jsem ve svém životě dokázala a u koho si to mohou ověřit. Dotazník byl plný zvláštních otázek nesouvisejících s pozicí, pak následoval rozhovor s ředitelkou, když jsem se zeptala co hlavně budu mít na starost, řekla že budu hlídat kdo má svátek a narozeniny, nakonec mi řekla že mi pošle ještě 3 IQ a osobnostní testy, které pochopitelně nesouvisely ani v nejmenším s obsazovanou pozicí. Jednoduše řečeno spousta povyku pro nic.

Na pohovoru mi bylo sděleno, že firma nabízí dovolenou 2x ročně. Jednou dle mé potřeby a druhou jako teambuilding se vsemi lidmi od vedení, po lidi z poboček ze všech koutů české republiky. Prý se jezdí do ciziny, vše je plně hrazené a jezdí se buď na týden, nebo na měsíc. Na mou otázku, zda si mohu s sebou vzít manžela a syna, kteří si samozřejmě budou vše hradit, my bylo řečeno, že asi nemám rodinu moc dlouho, jelikož ostatní jsou NADŠENÍ, když mohou odjet “na chvíli” od rodiny.