Přehled recenzí

Byl jsem zde na pohovoru ještě v době, kdy se společnost jmenovala jinak a rozhodně jeden z nejlepších pohovorů. Managera zajímalo spíše jaký jsem člověk, ale odborně se mě ptal též. Pohovor se nesl opravdu v přátelském duchu a měl jsem pocit, že sedíme spíše u piva než na pohovoru. Jediné minus, že se pak neozvali. Nevzali mě z důvodu malých zkušeností v oblasti elektrotechniky.

Hodinový online pohovor. Bylo to tak šílený jak to zní. Pohovor je přímo s ředitelem ZOO, velice nesympatický nepříjemný člověk. První věc, co se na pohovoru dovíte je to, že peníze, které jsou psaný v inzerátu, nikdy nedostanete. Pan ředitel má pohovor rozdělený na takový dvě hlavní části. První: rozebere vás doslova na atomy. Co jste, kdo jste, jak jste. Pokud máte VŠ, zda máte červený diplom, jaké známky za státnice, na jaké téma BP/DP a jak jste obhájili. Jaké předměty jste měli apod. Druhá část: zda víte něco o zoo, zda jste projeli stránky a informovali se či nikoli. A pak spousta zbytečných věcí, bez kterých by se pohovor obešel. No a pokud vyhovujete, jdete na 3 zkušební dny makat. Pokud čekáte, že dostanete zaplaceno, nebojte se, neuvidíte ani korunu. Na zkušebních dnech se dozvíte od zaměstnanců, že je zde neskutečně hrubým způsobem porušován zákoník práce, ale zřejmě to nikoho neštve, když tam pořád všichni pracují. Jedním slovem: katastrofa.

Zkoušela jsem se přihlásit na pozici, pro kterou jsem úplně nesplňovala podmínky, ale zkusit jsem to chtěla. Nebyla jsem úspěšná. Nicméně chci vyzdvihnout přístup letiště. Během 2 týdnů kdy probíhalo výběrové řízení mi vždy přišel email, který mě obeznámil se situací, např. že se stále zpracovávají podklady a že mě i nadále budou informovat. Nakonec mi přišel email, že vybrali vhodnějšího kandidáta. V pořádku. Opravdu chci jen vypíchnout to super jednání, takhle by to mělo fungovat všude.

Pohovor proběhl osobně. Jednalo se o pozici zootechnik/ošetřovatel zvířat. Ze začátku klasický pracovní pohovor, než si na mě pan manažer nebo co byl zač, začal honit své ego. V inzerátu bylo zmíněno, že je výhodou komunikativní angličtina, důvodem jsou zaměstnanci cizinci, nemám problém. Ale to, jakým způsobem najednou otočil pohovor do angličtiny a předváděl svůj jazykový um a mě se tak snažil shodit, to jsem ještě neviděla, jen tam ze mě dělal debila a i se začal vyptávat na věci, po kterých mu nic nebylo, rozuměj osobní informace absolutně nesouvisejici s prací. Řekl mi, že se mi co nejdřív ozvou, ozvali se po dvou týdnech a řekli mi, že pozici obsadili interně.

Pohovor na pozici asistentky v advokátní kanceláři proběhl velmi dobře, příjemně. Vedly jej dvě vedoucí asistentek, byly připravené, velmi příjemné. Otázky byly k věci a panovala tam velmi dobrá nálada. Odcházela jsem s pocitem, že by to mohlo vyjít, protože sympatie mi přišly vzájemné a celkově mi přišlo, že jsem je zaujala. Nakonec totální vyghostování, nikdo se mi s výsledkem pohovoru již neozval. Vzhledem k tomu, že se jedná o větší kancelář a navíc pohovor proběhl tak dobře, čekala bych lepší úroveň jednání.

Hodnotím pouze pohovor, ne svou negativní zkušenost při zaměstnání. Pohovor byl veden velice profesionálně. Přítomni byli personalistka a vedoucí směny. Otázky směřovaly pouze na skutečnou pozici a výkon práce. Všechny důležité věci jako např. nezvyklosti, rizika dané pozice a další informace nezbytné pro zvážení, jestli chci nastoupit nebo ne, zazněly. Výsledek řízení mi byl oznámen telefonicky.

S panem majitelem jsme se přeli o to, kdo je nejlepší dřepař na světě, tak jsme se jali soutěžit o tuto pozici, dřepováním. Bylo to úděsné, ale nakonec jsem zadřepoval mnohem víc, než on.

Na pohovoru mi bylo řečeno, že můj potenciální budoucí vedoucí je cholerik a čas od času všechny jen tak seřve, jakože pro sport asi. To bych byla ochotná akceptovat, byť je to podivné. Na pohovoru mi řekli, že mě chtějí a dali mi nabídku. Nabídka se mi celkem líbila a tak jsem ji chtěla přijmout. Jenže v ten moment mě ghostnuli. Chtěla jsem nějaké informace o nástupu, nebo třeba nabídku mít písemně nebo tak, tak jsem opakovaně volala a ptala se po těchto informacích. Pokaždé mi bylo řečeno, že mi to "dnes už někdo pošle". Od tohoto incidentu uběhl rok, třikrát jsem urgovala telefonicky, stále jsem nedostala jediný email, telefonát s rozřešením, nic. Samozřejmě, že jsem nastoupila jinam.

Velmi příjemné výběrové řízení. Týden po odeslání životopisu mě pozvali na pohovor. Pár dní po pohovoru se ozvali s nabídkou, kterou jsem přijala. Už jsem skoro zvyklá, že mě firmy ghostují a nebo mají výběrové řízení na půl roku i dýl, takže zde jsem byla příjemně překvapena tím, jak rychle a organizovaně to vše probíhalo.

Pohovor proběhl v březnu. Měla jsem z pohovoru dobrý pocit, zdálo se mi, že mě chtějí. V návaznosti na něj bylo do týdně druhé kolo, což byl online test asi na dvě hodiny. Výsledky z online testu jsem měla nadprůměrné, tak jsem si říkala, že to bude fajn, třeba mě vezmou, když se na pohovoru tvářili že jo a pak mám dobrý výsledek z online testu. Jenže v ten moment mě ghostnuli. Několikrát jsem volala personalistce a připomínala jsem se, jestli mi tedy zašlou nějaké informace, cokoliv, přijata/nepřijata/další kolo. Trvalo to půl roku, než mi v srpnu přišel automaticky generovaný email, že nejsem na pozici přijata. Mezitím už jsem samozřejmě dávno pracovala jinde.

Ozvali se mi z firmy dva lidi. V časovém rozmezí 5 minut. Oba nesli stejnou nabídku. Jeden za 5000 MD a druhý za 6000 MD. Pak už se nikdo neozval.

Všechno bylo špatně. Přišel jsem do hotelu CityInn v Olomouci, kde se měla vykonávat práce. Recepční mi nabídla vodu a navedla mě na místo, kde čekal vedoucí hotelu. Ten mi rovnou začal říkat, jak hrozně moc se na práci nehodím, ani mi neřekl doslova nic o té práci. Celou dobu byl hrubý a arogantní. Říkal mi vážně nevhodné věci - převážně narážel na můj vzhled (moji výšku, vlasy, oblečení, postavu), ptal se na velmi nevhodné a zvláštní otázky, např. se velmi zarytě vyptával na moje sourozence (jestli nějaké mám, kolik jich mám, kolik jim je let, jaký mám s nimi vztah a tak podobně). Poté se pustil do mých piercingů, začal mi nadávat, že jestli jsem někdy viděl číšníka s piercingy, načež jsem mu odpověděl, že ano, tak se mě zeptal, kde, já jsem mu odpověděl, že na více místech a on mi řekl, ať je vyjmenuji, na to jsem řekl, že si všechny nepamatuji, on mi začal nadávat, že jestli mám nějaké potíže s pamětí, nebo s mozkem celkově. Vyptával se, proč ty piercingy nosím, jestli mi to přijde normální a tak dále. Následně se začal ptát na můj zdravotní stav, jestli jsem často nemocný, jestli jsem simulant, a jestli nedej Bože, nechodím k psychiatrovi. Pak po mně chtěl, abych mu udělal kafe na kávovaru, který jsem nikdy předtím neviděl (pracoval jsem s mnoha kávovary a umím to, ale s tímto jsem neměl zkušenosti), začal jsem tedy dělat kafe a on mi celou dobu stál za zády a měl blbé kecy. Když jsem nevěděl, kde je určitá páčka a zeptal jsem se ho, tak mě seřval, vážně hlasitě, že to musím snad vědět. Dodělal jsem kafe, on ho ani nechutnal a řekl, že je hrozný, a že jsem ho udělal špatně. Pak mi začal vyčítat opět můj vzhled a začal mi říkat, že vypadám hrozně žensky, že má už od začátku podezření, jestli nejsem náhodou přeoperovaná žena. Na to jsem vůbec nevěděl, co říct, tak jsem jen řekl, že ne (i když ano, jsem trans muž). Řekl mi ještě pár hnusných, arogantních věcí a ukončil pohovor, řekl, že můžu jít a ani se nerozloučil. Jak nečekané bylo, že se mi daný podnik, už nikdy neozval. A jsem za to velmi rád.

Všechno bylo špatně. Přišel jsem do hotelu CityInn v Olomouci, kde se měla vykonávat práce. Recepční mi nabídla vodu a navedla mě na místo, kde čekal vedoucí hotelu. Ten mi rovnou začal říkat, jak hrozně moc se na práci nehodím, ani mi neřekl doslova nic o té práci. Celou dobu byl hrubý a arogantní. Říkal mi vážně nevhodné věci - převážně narážel na můj vzhled (moji výšku, vlasy, oblečení, postavu), ptal se na velmi nevhodné a zvláštní otázky, např. se velmi zarytě vyptával na moje sourozence (jestli nějaké mám, kolik jich mám, kolik jim je let, jaký mám s nimi vztah a tak podobně). Poté se pustil do mých piercingů, začal mi nadávat, že jestli jsem někdy viděl číšníka s piercingy, načež jsem mu odpověděl, že ano, tak se mě zeptal, kde, já jsem mu odpověděl, že na více místech a on mi řekl, ať je vyjmenuji, na to jsem řekl, že si všechny nepamatuji, on mi začal nadávat, že jestli mám nějaké potíže s pamětí, nebo s mozkem celkově. Vyptával se, proč ty piercingy nosím, jestli mi to přijde normální a tak dále. Následně se začal ptát na můj zdravotní stav, jestli jsem často nemocný, jestli jsem simulant, a jestli nedej Bože, nechodím k psychiatrovi. Pak po mně chtěl, abych mu udělal kafe na kávovaru, který jsem nikdy předtím neviděl (pracoval jsem s mnoha kávovary a umím to, ale s tímto jsem neměl zkušenosti), začal jsem tedy dělat kafe a on mi celou dobu stál za zády a měl blbé kecy. Když jsem nevěděl, kde je určitá páčka a zeptal jsem se ho, tak mě seřval, vážně hlasitě, že to kurva musím snad vědět. Dodělal jsem kafe, on ho ani nechutnal a řekl, že je hrozný, a že jsem ho udělal špatně. Pak mi začal vyčítat opět můj vzhled a začal mi říkat, že vypadám hrozně žensky, že má už od začátku podezření, jestli nejsem náhodou přeoperovaná žena. Na to jsem vůbec nevěděl, co říct, tak jsem jen řekl, že ne (i když ano, jsem trans muž). Řekl mi ještě pár hnusných, arogantních věcí a ukončil pohovor, řekl, že můžu jít a ani se nerozloučil. Jak nečekané bylo, že se mi daný podnik, už nikdy neozval. A jsem za to sakra rád.

Přes Jobs.cz mě našla agentura, že by o mě měla zájem tato společnost. Pokecal jsem s paní s agentury, že mi teda CV přepošle do společnosti. Za týden mi volala HR z této společnosti jestli se mohu dostavit na pohovor, že se jim zamlouvá. Vyrazil jsem na pohovor do Malešic. Byl leden sněhová kalamita. J*bu se tam pres celou Prahu ze Zličína, mhd zpoždění, ale přijdu ještě s předstihem. Po ohlášení, že mám zde pohovor mi dá paní HR vodu klasický a omluví se, že manager má zpoždění. Což by nevadilo a je to pochopitelné. Po cca půl hodině přijde pan manager, nepodá mi ani ruku a řekne mi, že neodpovídám jejich profilu a že pohovor ukončuje. Takže den v prdeli, vedení si moje CV přečetlo až se uráčili dojet a říct mi tohle h*vno. Takže den dovolené v prdeli, peníze taky a zabití cca 4 hodin jen na cestu do Malešic. Jel jsem sockou.

Pohovor myslím, že proběhnul, přesně, jak má, nepadaly žádné nevhodné otázky. První kolo bylo víceméně vedené personalistkou, která byla připravená, byl přítomný i manager teamu, který se pohovoru také aktivně účastnil. Oceňuji, slíbili, že se ozvou do pondělí, ozvali se už v pátek - což je super, jelikož se většinou setkám spíš s ghostingem. Dokonce se ozvali s feedbackem a bohužel hledají někoho seniornějšího, i odmítnutí proběhlo vlastně skvěle a nakonec mi popřála všechno hodně štěstí.

Když jsem viděla všude kolem mě ty mladé krásné štíhlé dámy, zeptala jsem se, jestli jim nebude vadit, že se jim nehodím do konceptu. Že už nejsem ani mladá ani krásná. Podotýkám, že mi v tu dobu bylo 34 let. Na to mi pan ředitel odpověděl, že tady mají paní i ve starším věku, že je jim 40.

Mala som osobný pohovor v Prahe. Nechceli online meeting, takze som došla z Brna do PRG (nevadilo mi to až tak, keďže chodím do PRG často). Pohovor trval 2 hodiny. Prvú hodinu som mala meeting s manažérkami, dvoma budúcimi kolegyňami, ktoré sa ma pýtali na veľa otázok a myslím, že celkový pohovor šiel dobre. Odpovedala som na všetko čo bolo treba. Druhú hodinu som mala meeting s direktorkou, priamou nadriadenou, ktorá sa ma pýtala tiež na veľa otázok, dokonca mi ukázala na čom aktuálne pracujú, aké projekty robia, atd. Z môjho pohľadu šiel pohovor taktiež veľmi dobre. Celkové dve hodiny boli náučné, aj sme sa zasmiali. Po 2 hodinách ma jedna z kolegýň vyprevadila von, kde som sa opýtala kedy môžem čakať spätnú väzbu a ďalšie kroky. Povedala 2/3 dni. Neozvali sa, písala som aj email HRBP, s ktorou som mala primárny kontakt ako s receuiterom. Ani mi neodpísala na email. Čistý ghosting. Na to že je to firma s veľkým menom, ich postavenie ku recruitmentu je des.

Byla jsem na pohovoru v Penny na pozici vyššího managementu. Sice mě nevzali, ale byl to jeden z lepších pohovorů, kterými jsem v životě prošla. Na pohovoru panovala přátelská atmosféra a všichni se ke mně chovali slušně. Dokonce mi i zavolali a řekli mi že mě nepřijímají a za takovýhle přístup jim dávám velký plus. Málokdy se tohle vidí :)

Byla jsem na pohovoru v OC Brno Javor, bylo to hned po maturitě, rok 2019 a z důvodu dálkového studia na VOŠ v jiném kraji jsem hledala zkrácený úvazek. Na pohovoru jsem byla já a ještě jedna slečna, což mi samo o sobě přijde dost nevhodné a nepříjemné. Vedoucí prodejny byla celkem milá, ale velmi mě zarazilo několik jiných věcí. Hned zkraje nám bylo řečeno, že zkrácený úvazek v DM vlastně znamená, že pracujete desítky, dvanáctky, svátky, víkendy i nečekané záskoky za kolegyně - kde konkrétně měl být ten úvazek zkrácený, to jsem vlastně nepochopila, personál sám vykládá kamion, sám si zboží na paletách dopravuje na prodejnu, sám uklízí a zkrátka dělá naprosto vše. To by ještě bylo v pořádku, ale pak se paní dostala k tomu, že plný úvazek mají pouze vedoucí, všichni ostatní mají úvazek zkrácený a mzda je nějakých tehdy cca 12 500,- a mzda vedoucí cca 16 500,- tak jsem upřímně na místě málem odpadla. Druhá slečna s tím neměla problém a měla již z prodejny zkušenosti, takže mi bylo jasné, že by dostala přednost. Na druhou stranu musím říct, že jako naprosto jediná firma v Brně za x let pohovorů mi skutečně dali vědět, že přijali někoho jiného, což mě mile překvapilo. Nedávno jsem se bavila s kolegyní z jiné práce, která měla zkušenosti s touto firmou z modřické Olympie a prý na každé prodejně je nastavena naprosto diametrálně odlišná mzda i v rámci jednoho města, podle toho, jak se které prodejně daří apod., což mi přijde celkem šílené, vzhledem k tomu, že nájem, jídlo apod. musíme platit všichni a nikdo se nás neptá, jestli se naší pobočce dobře daří.

Hlásila jsem se těsně před vypuknutím covidu na skladníka Geis v brněnských Tuřanech u letiště. V kanceláři byli dva pánové, ani jsem se nedozvěděla, kdo je vlastně ten druhý, vypadal jako kamarád, co tam zahání nudu. Nejdřív mě pán, co se mnou mluvil chválil, jak je super, že umím se čtečkou a mám z podobně přizpůsobeného skladu zkušenosti a pak najednou otočil o 180° s tím, že nechtějí, aby jím tam jezdil někdo z druhého konce Brna, že s tím mají špatné zkušenosti, což by člověk ještě pochopil, ale pak dodal, že jsem moc malá a nedosáhnu na vyšší pozice regálů a že mě přeci s mou tělesnou konstrukcí nemůžou nechat tahat to "těžké" zboží (sám předtím říkal, že to nejtěžší, co tam mají, jsou notebooky a já mu odpověděla, že v předchozím skladu jsem neměla problém zvedat daleko těžší váhy a nikdy nebyl ani problém kvůli výšce, v nejhorším jsem požádala někoho z kolegů a za tři vteřiny bylo vyřešeno). Taky se mě ptali, proč odcházím z call centra a jak to tam vlastně funguje a reagoval na to asi tak, že ale tam přeci taky bude stres (jasně jsem řekla, že v každém druhém hovoru na nás zákazník sprostě křičí apod. a mám už také problém s hlasem a že proto odcházím). Druhý pán se strašně dobře bavil a pak se smáli i spolu, což nebylo úplně příjemné a rozhodně ani profesionální, stejně jako celý pohovor. Když jsem vyšla ven, začala jsem se strašně smát, protože takovou parodii na pohovor jsem opravdu ještě nikdy nezažila.