Přehled recenzí

Ze samotného pohovoru jsem měl dobrý pocit, zaměřeno bylo více na relevantní věci, příjemné povídání, netočilo se jen kolem zkušeností, náborář a vedoucí oddělení v jedné osobě ho vedl dobře. Na konci pohovoru mě přímo pozval na druhé kolo pohovoru, které mělo proběhnout osobně. S tím, že termín ještě nemá, ale mělo by proběhnout ještě ten týden nebo příští týden a že se ozve. Místo toho mi začátkem dalšího týdne přišel automatický zamítací email ze systému bez omluvy, bez jediného vysvětlení a bez zpětné zpětné vazby. Na moji reakci už nijak nereagoval.

Pokud hledáte práci, kde máte pohovor venku mezi puchnoucím shnilým ovocem a zeleninou, tak gratuluji – právě jste ji našli. Paní náborářka (jestli se tomu tak dá říkat) se mnou vedla pohovor pod širým nebem, přičemž bylo očividné, že moje CV ani nečetla. Ptala se mě, co jsem dělal za pozice a kde jsem pracoval, zatímco měla před sebou zápisník a propisku – ale neobtěžovala se do něj napsat ani čárku. Zato se usmívala a horlivě mi vyprávěla, jak je kolektiv skvělý a jak je tam všechno super. Realita? Odpolední směny byly jako ruská ruleta – nikdy jste nevěděli, jestli skončíte v půl desáté večer, nebo ve tři ráno. Autobus? Jezdil jednou za 45 minut, takže jsem si musel brát taxi, které mi samozřejmě nikdo neproplatil. Když už jsem se snažil něco naučit, kolegyně, která mě měla zaučovat, mi opakovaně říkala, že tahle práce je spíš pro ženy než pro chlapy – přestože v inzerátu bylo jasně uvedeno, že je vhodná pro muže i ženy. Navíc byla dost nepříjemná a bylo vidět, jak ji štve, že se pořád ptám na věci, které jsem se měl naučit. Výhody? No, mohl jsem si koupit ovoce a zeleninu se slevou, což se docela hodilo, protože za ty peníze to fakt nestálo. Pracoval jsem tam týden a to bohatě stačilo. Pokud máte jinou možnost, berte ji – za tenhle zážitek vám nikdo poděkovat nebude.

Byl to můj uplně první pohovor a musím říct, že byl velice příjemný. Zpětně bych odpovídala jinak a byla méně nervózní. Celou dobu jsem měla za to, že to mám, i přes moji nervozitu, ale...Na to, že to byla pozice vhodná i pro lidi bez praxe, tak mě překvapil telefonát další den, s tím, že vybrali někoho kdo už má zkušenosti s call centrem. Chápu to, ale jak má s takovou člověk získat praxi?

Pohovor byl fajn, dokud se nepřidali 2 zaměstnanci (muž a žena) k personalistce. Jakmile jsem cokoliv odpověděla, tak se personalistka a žena začaly hloupě usmívat a posmívat se mým odpovědím. Jediný kdo byl v pohodě byl ten muž, se kterým jsem vedla kratší rozhovvor v angličtině.

Pohovor měl být pro firmu Elonga (nenalezeno v rejstříku a dohledáno, že jde o firmu mySASY a.s.). Po té, co jsem v prosinci odeslal svoje CV se dlouho nic nedělo. Pak mi v polovině února volal pán v sobotu odpoledne a chtěl se mnou dělat okamžitě online pohovor. To jsem nepřijal a domluvil se s ním na pondělí ráno. Pán mi hned nabídl tykání, ale choval se divně. Pořád chodil před kamerou sem a tam, takže jsem většinou viděl jen zeď. Občas ale strčil celý obličej na kameru až jsem se lekl. Na konci pohovoru říkal, že kdybych měl jakýkoliv dotaz, mám mu napsat na email. Napsal jsem druhý den dotaz ohledně vybavení v kancelářích a od té doby (skoro 3 týdny) bez reakce.

Pohovor sám o sobě byl v pohodě, i když se mě pán zeptal na osobní otázku, která ho vůbec nemusí zajímat. Horši bylo to, že po pohovoru řekl, že se do konce týdne ozve (pohovor byl v úterý) a měsíc jsem neslyšela nic. Napsala jsem 3 maily a až na ten poslední odpověděl, že pozice je obsazená, ale že si nechává můj kontakt po projevení zájmu i po pohovoru.

Třikrát a dost? Možná spíš třikrát zbytečně. Svůj životopis jsem na Alzu poslal celkem třikrát. První dvě odpovědi byly klasické: "Děkujeme, ale momentálně pro vás nemáme pozici." No dobře, stává se. Po půl roce jsem to zkusil znovu a tentokrát se mi ozvala HR s otázkou, co bych rád dělal. Odpověděl jsem, že bych se viděl jako projektový nebo procesní specialista, ale že bych se nebránil ani segmentu IT – například jako IT tester nebo Scrum master. A odpověď? "Někdo se vám do týdne ozve." Fajn, říkal jsem si. Jenže překvapení! Nikdo se neozval. Zkusil jsem tedy jinou cestu – přidal jsem si HR z Alzy na LinkedIn a napsal jí zprávu. Odpověď? "Pro vás nemáme pozici." Tak jsem se slušně zeptal: "Proč mi tedy vaše kolegyně říkala, že se mi někdo do týdne ozve?" Odpověď? Žádná. Možná proto, že na to nešlo nic smysluplného říct. Takže jestli máte rádi náborové hry na kočku a myš, směle do toho. Já už to ale zkoušet nebudu.

Pán, který se mnou pohovor vedl v lednu, se mě zeptal, kdy můžu nastoupit. Jelikož výpovědní lhůta je 2 měsíce, tak bohužel nemůžu dřív jak v březnu. Říkal mi, že rozumí a že se mi ozve, jak dopadnou další kola pohovorů a případně by na mě počkali. Je březen, pozice stále visí na webu a mně se nikdo, ani po urgenci, neozval.

Pohovor probíhal přátelsky. Rychlé jednání po odeslání životopisu, ale. Ve firmě hraje roli nejspíše věk uchazeče, jelikož na vypracované materiály byla jasná vazba: Kdybyste toto navrhl jako zaměstnanec u nás, dostal byste od šéfa pár facek. Mohlo to být způsobeno mým věkem jako uchazeče, jelikož si myslím, že k někomu staršímu by si toto vedoucí výběrového řízení nedovolili. Velmi špatná zkušenost, ale prostředí a vše okolo bylo supr.

Dne 5.2. jsem odslala životopis a motivační dopis. Hned nato jsem obdržela automaticky generovaný e-mail o přijetí mých dokumentů, ale nikdo se neozval. Je to již skoro měsíc. Mimochodem, tu pozici mají stále vypsanou.

V podstatě si mě pozvali, aby si ze mě udělali srandu. Nabírali přes rektutéra, ten ani nechtěl zmínit název firmy předem.

Firma sídlí v krásném domě a prostory působily moderně. Měla jsem trochu problém společnost najít. Pohovor byl příjemný, recruiter mi představil firmu a čím se zabývá, poté vysvětlil náplň práce. Jedinou nepříjemností bylo čekání na výsledek, ale byla jsem aspoň předem upozorněna, že budu čekat dva týdny kvůli dovolené. Přijata jsem sice nakonec nebyla, ale celkově hodnotím pozitivně.

První kolo bylo online, tam mi HR specialistka řekla, že přednostně probíhají pohovory i s interními kandidáty. Po 3 týdnech dostala pozvánku na 2. kolo a prezentaci vypracovaného úkolu. Myslela jsem tedy, že si mezi interními kandidáty nevybrali. Pohovor byl moc fajn, cítila jsem se tam dobře. Bylo to v pondělí a slíbili, že se ozvou do středy. Nakonec mě kontaktovali až ve čtvrtek ráno s tím, že jsem pozici nezískala protože dostala přednost interní kandidátka, která bude lepší ve stakeholder managementu. ( což dává smysl, když tam již pracuje a se všemi se zná )

Pohovor jako takový by probíhal celkem dobře, ale bylo zde několik věcí, které na mě nepůsobily zrovna nejlepším dojmem. Pozice byla inzerovaná jako "Manažer v zácviku", nicméně brzy však vyšlo najevo, že se jedná o klasický aktivní prodej. Pohovor jako takový byl spíše neformální a v přátelském duchu. Po absolvování pohovoru mi bylo nabídnuto, abych si práci vyzkoušela s tím, že se budu účastnit prodeje mám si na to vyhradit celý den. Nebylo nicméně sděleno, co přesně by mě čekalo, do kdy by to celé trvalo, ani nepadla o nějaké náhradě za celý den, ani v jak úzkém výběru se nacházím. Rozhodla jsem se tedy nakonec i po zvážení možnosti dojíždění a skutečné podstatě nabízené práce ve výběrovém řízení nepokračovat.

Na pohovoru jsem se necítila příjemně, tazatel se vyhýbal očnímu kontaktu a díval se do stolu. Když jsem uvedla plat, který si představuji, řekl, že za tyto peníze nestojím.

Velmi milý pán, představil mi firmu, její hodnoty a prostředí. Překvapilo mě, že nemají žádné HR oddělení a v podstatě žádný řád. Firma sestává z mnoha project manažerů, nějaká hierarchie tam úplně není. Většina lidí je hned po škole, nemají mnoho zkušeností, je jim kolem 30. Jedná se o start up a působí to na mě, že každý dělá vše. Nepracují s programy, které se na této pozici běžně využívají, vše se v podstatě dělá online v Excelu. Navzdory tomu, jak nadšeně na mě pán působil jsem si nebyla jistá, jak tohle může fungovat. Po prvním kole měl následovat test v Excelu, avšak prvním kolem jsem neprošla.

Myslím, že pokud je na stránkách avizované, že se ozvou se zpětnou vazbou každému, tak kopírovat generický zamítací template, že ve cvičení v excelu bylo několik chyb (nevím jaké, protože mi to nikdo nenapsal), je fakt výsměch. Excel cvičení se skládalo ze dvou částí - vzorečky a “slovní úlohy”. Nebylo řečeno, ve které části, což mi nepřijde jako zpětná vazba. Cením ale to, že mi poslali linky na oblasti vzděláváni v oblastech, kam bych se ráda posunula.

nikdo se neozval

nikdo se neozval

nikdo se neozval