Přehled recenzí

S panem majitelem jsme se přeli o to, kdo je nejlepší dřepař na světě, tak jsme se jali soutěžit o tuto pozici, dřepováním. Bylo to úděsné, ale nakonec jsem zadřepoval mnohem víc, než on.

Všechno bylo špatně. Přišel jsem do hotelu CityInn v Olomouci, kde se měla vykonávat práce. Recepční mi nabídla vodu a navedla mě na místo, kde čekal vedoucí hotelu. Ten mi rovnou začal říkat, jak hrozně moc se na práci nehodím, ani mi neřekl doslova nic o té práci. Celou dobu byl hrubý a arogantní. Říkal mi vážně nevhodné věci - převážně narážel na můj vzhled (moji výšku, vlasy, oblečení, postavu), ptal se na velmi nevhodné a zvláštní otázky, např. se velmi zarytě vyptával na moje sourozence (jestli nějaké mám, kolik jich mám, kolik jim je let, jaký mám s nimi vztah a tak podobně). Poté se pustil do mých piercingů, začal mi nadávat, že jestli jsem někdy viděl číšníka s piercingy, načež jsem mu odpověděl, že ano, tak se mě zeptal, kde, já jsem mu odpověděl, že na více místech a on mi řekl, ať je vyjmenuji, na to jsem řekl, že si všechny nepamatuji, on mi začal nadávat, že jestli mám nějaké potíže s pamětí, nebo s mozkem celkově. Vyptával se, proč ty piercingy nosím, jestli mi to přijde normální a tak dále. Následně se začal ptát na můj zdravotní stav, jestli jsem často nemocný, jestli jsem simulant, a jestli nedej Bože, nechodím k psychiatrovi. Pak po mně chtěl, abych mu udělal kafe na kávovaru, který jsem nikdy předtím neviděl (pracoval jsem s mnoha kávovary a umím to, ale s tímto jsem neměl zkušenosti), začal jsem tedy dělat kafe a on mi celou dobu stál za zády a měl blbé kecy. Když jsem nevěděl, kde je určitá páčka a zeptal jsem se ho, tak mě seřval, vážně hlasitě, že to musím snad vědět. Dodělal jsem kafe, on ho ani nechutnal a řekl, že je hrozný, a že jsem ho udělal špatně. Pak mi začal vyčítat opět můj vzhled a začal mi říkat, že vypadám hrozně žensky, že má už od začátku podezření, jestli nejsem náhodou přeoperovaná žena. Na to jsem vůbec nevěděl, co říct, tak jsem jen řekl, že ne (i když ano, jsem trans muž). Řekl mi ještě pár hnusných, arogantních věcí a ukončil pohovor, řekl, že můžu jít a ani se nerozloučil. Jak nečekané bylo, že se mi daný podnik, už nikdy neozval. A jsem za to velmi rád.

Všechno bylo špatně. Přišel jsem do hotelu CityInn v Olomouci, kde se měla vykonávat práce. Recepční mi nabídla vodu a navedla mě na místo, kde čekal vedoucí hotelu. Ten mi rovnou začal říkat, jak hrozně moc se na práci nehodím, ani mi neřekl doslova nic o té práci. Celou dobu byl hrubý a arogantní. Říkal mi vážně nevhodné věci - převážně narážel na můj vzhled (moji výšku, vlasy, oblečení, postavu), ptal se na velmi nevhodné a zvláštní otázky, např. se velmi zarytě vyptával na moje sourozence (jestli nějaké mám, kolik jich mám, kolik jim je let, jaký mám s nimi vztah a tak podobně). Poté se pustil do mých piercingů, začal mi nadávat, že jestli jsem někdy viděl číšníka s piercingy, načež jsem mu odpověděl, že ano, tak se mě zeptal, kde, já jsem mu odpověděl, že na více místech a on mi řekl, ať je vyjmenuji, na to jsem řekl, že si všechny nepamatuji, on mi začal nadávat, že jestli mám nějaké potíže s pamětí, nebo s mozkem celkově. Vyptával se, proč ty piercingy nosím, jestli mi to přijde normální a tak dále. Následně se začal ptát na můj zdravotní stav, jestli jsem často nemocný, jestli jsem simulant, a jestli nedej Bože, nechodím k psychiatrovi. Pak po mně chtěl, abych mu udělal kafe na kávovaru, který jsem nikdy předtím neviděl (pracoval jsem s mnoha kávovary a umím to, ale s tímto jsem neměl zkušenosti), začal jsem tedy dělat kafe a on mi celou dobu stál za zády a měl blbé kecy. Když jsem nevěděl, kde je určitá páčka a zeptal jsem se ho, tak mě seřval, vážně hlasitě, že to kurva musím snad vědět. Dodělal jsem kafe, on ho ani nechutnal a řekl, že je hrozný, a že jsem ho udělal špatně. Pak mi začal vyčítat opět můj vzhled a začal mi říkat, že vypadám hrozně žensky, že má už od začátku podezření, jestli nejsem náhodou přeoperovaná žena. Na to jsem vůbec nevěděl, co říct, tak jsem jen řekl, že ne (i když ano, jsem trans muž). Řekl mi ještě pár hnusných, arogantních věcí a ukončil pohovor, řekl, že můžu jít a ani se nerozloučil. Jak nečekané bylo, že se mi daný podnik, už nikdy neozval. A jsem za to sakra rád.

Personalistika působila tak, že absolutně neví co má dělat. Pohovor započal benefity... Čekalo se na manažerku provozu. Jednání jak s hlupákem, očividně neměli zájem přečíst si životopis, na kterém by se pohovor měl zakládat. Ztracený čas.. Pokud je nějaké důležité kritérium pro zaměstnání, tak je dobré se na něho zeptat při hovoru, než pozvat někoho na pohovor, aby se během 5ti minut dozvěděl, že ne.

Přes Jobs.cz mě našla agentura, že by o mě měla zájem tato společnost. Pokecal jsem s paní s agentury, že mi teda CV přepošle do společnosti. Za týden mi volala HR z této společnosti jestli se mohu dostavit na pohovor, že se jim zamlouvá. Vyrazil jsem na pohovor do Malešic. Byl leden sněhová kalamita. J*bu se tam pres celou Prahu ze Zličína, mhd zpoždění, ale přijdu ještě s předstihem. Po ohlášení, že mám zde pohovor mi dá paní HR vodu klasický a omluví se, že manager má zpoždění. Což by nevadilo a je to pochopitelné. Po cca půl hodině přijde pan manager, nepodá mi ani ruku a řekne mi, že neodpovídám jejich profilu a že pohovor ukončuje. Takže den v prdeli, vedení si moje CV přečetlo až se uráčili dojet a říct mi tohle h*vno. Takže den dovolené v prdeli, peníze taky a zabití cca 4 hodin jen na cestu do Malešic. Jel jsem sockou.

Pohovor myslím, že proběhnul, přesně, jak má, nepadaly žádné nevhodné otázky. První kolo bylo víceméně vedené personalistkou, která byla připravená, byl přítomný i manager teamu, který se pohovoru také aktivně účastnil. Oceňuji, slíbili, že se ozvou do pondělí, ozvali se už v pátek - což je super, jelikož se většinou setkám spíš s ghostingem. Dokonce se ozvali s feedbackem a bohužel hledají někoho seniornějšího, i odmítnutí proběhlo vlastně skvěle a nakonec mi popřála všechno hodně štěstí.

Pohovor probíhal přímo s jednatelem. Ze začátku zkritizoval firmu, kde pracuji (ve smyslu, ze my jsme nic oproti nim). Vysvětlil náplň pracovní pozice, ukázal systémy, ve kterých pracuji, jednalo se zejména o obsluhu e-shopu a vyřizování poptávek a nabídek. Celkove to bylo takové zmatečne. Nejdříve jsem byla dobrým kandidátem, praxi a zkušenosti na pozici jsem měla, ale pak přišlo na téma mzdy. Nabízeli nějaké rozmezí a i ta nejvyšší částka byla nic moc. Na otázku jakou mam predstavu, jsem se začala, ze bych se chtěla zeptat, zda jejich mzdový nabídka je pevne dana, nebo je tam prostor k diskuzi. Následoval monolog, ze mi jde jen o peníze a proč si neřeknu o zvýšení u svého současného zaměstnavatele, ze je budu první rok stát jen čas a peníze a budu jim prakticky k ničemu (v mem případě šlo se de facto jen o zaučeni v novém systému na zpracování poptávek a objednávek). Ve výsledku mi byla předsunuté suma blížící se k te nižší hranici (šla bych o několik tisíc níž než mam teď). Ke konci mi bylo slíbenou, ze to probere s kolegou a popřemýšli a dá mi vědět. Nikdo se už neozval. Celková atmosféra byla zvláštní, byly mi položeny za cely pohovor dvě otázky: má představa o mzde a zda mam nějaké dotazy.

Mala som osobný pohovor v Prahe. Nechceli online meeting, takze som došla z Brna do PRG (nevadilo mi to až tak, keďže chodím do PRG často). Pohovor trval 2 hodiny. Prvú hodinu som mala meeting s manažérkami, dvoma budúcimi kolegyňami, ktoré sa ma pýtali na veľa otázok a myslím, že celkový pohovor šiel dobre. Odpovedala som na všetko čo bolo treba. Druhú hodinu som mala meeting s direktorkou, priamou nadriadenou, ktorá sa ma pýtala tiež na veľa otázok, dokonca mi ukázala na čom aktuálne pracujú, aké projekty robia, atd. Z môjho pohľadu šiel pohovor taktiež veľmi dobre. Celkové dve hodiny boli náučné, aj sme sa zasmiali. Po 2 hodinách ma jedna z kolegýň vyprevadila von, kde som sa opýtala kedy môžem čakať spätnú väzbu a ďalšie kroky. Povedala 2/3 dni. Neozvali sa, písala som aj email HRBP, s ktorou som mala primárny kontakt ako s receuiterom. Ani mi neodpísala na email. Čistý ghosting. Na to že je to firma s veľkým menom, ich postavenie ku recruitmentu je des.

Byla jsem na pohovoru v Penny na pozici vyššího managementu. Sice mě nevzali, ale byl to jeden z lepších pohovorů, kterými jsem v životě prošla. Na pohovoru panovala přátelská atmosféra a všichni se ke mně chovali slušně. Dokonce mi i zavolali a řekli mi že mě nepřijímají a za takovýhle přístup jim dávám velký plus. Málokdy se tohle vidí :)

Byla jsem na pohovoru v OC Brno Javor, bylo to hned po maturitě, rok 2019 a z důvodu dálkového studia na VOŠ v jiném kraji jsem hledala zkrácený úvazek. Na pohovoru jsem byla já a ještě jedna slečna, což mi samo o sobě přijde dost nevhodné a nepříjemné. Vedoucí prodejny byla celkem milá, ale velmi mě zarazilo několik jiných věcí. Hned zkraje nám bylo řečeno, že zkrácený úvazek v DM vlastně znamená, že pracujete desítky, dvanáctky, svátky, víkendy i nečekané záskoky za kolegyně - kde konkrétně měl být ten úvazek zkrácený, to jsem vlastně nepochopila, personál sám vykládá kamion, sám si zboží na paletách dopravuje na prodejnu, sám uklízí a zkrátka dělá naprosto vše. To by ještě bylo v pořádku, ale pak se paní dostala k tomu, že plný úvazek mají pouze vedoucí, všichni ostatní mají úvazek zkrácený a mzda je nějakých tehdy cca 12 500,- a mzda vedoucí cca 16 500,- tak jsem upřímně na místě málem odpadla. Druhá slečna s tím neměla problém a měla již z prodejny zkušenosti, takže mi bylo jasné, že by dostala přednost. Na druhou stranu musím říct, že jako naprosto jediná firma v Brně za x let pohovorů mi skutečně dali vědět, že přijali někoho jiného, což mě mile překvapilo. Nedávno jsem se bavila s kolegyní z jiné práce, která měla zkušenosti s touto firmou z modřické Olympie a prý na každé prodejně je nastavena naprosto diametrálně odlišná mzda i v rámci jednoho města, podle toho, jak se které prodejně daří apod., což mi přijde celkem šílené, vzhledem k tomu, že nájem, jídlo apod. musíme platit všichni a nikdo se nás neptá, jestli se naší pobočce dobře daří.

Jelikož jsem se hlásila na pozici contractora, první kolo probíhalo přes personální agenturu Randstad v Praze. Tam mě velice milá paní překvapila se slovy, že na danou pozici hledají přesně někoho s mým skill setem (tehdy mi bylo 23 let a měla jsem za to, že můj skill set není nijak skvostný). O pár dní později mě zvala na pohovor přímo ve společnosti Mondelez. Pohovor probíhal velmi nadstandardní formou, jako člověk potýkající se léta s psychickými problémy jsem o nich mohla otevřeně na pohovoru mluvit aniž by byly vnímány jako slabina. Nejen, že byl pohovor profesionální, nýbrž mi bylo sděleno, že do týdne se mi ozvou a už pár dní po pohovoru mi volali, že mě berou. Skvělá zkušenost a vlastně i první pozitivní zkušenost s korporátem.

Na pohovoru, kde se požaduje technická znalost vojenské techniky a hlavně jeji fungování mi nepřijde nejlepší tam sedět pouze s HR, která o tom evidentně moc neví. Uchazeč očekavá, že se již bude bavit odborně a ne ohledně klasických frází. Druhé kolo mělo být již s managerem, ale tam jsem se nedostal.

Hlásil jsem se na pozici nákupčího u této společnosti v Podbořanech. Nikdo se mi neozval ohledně termínu. Jen mi přišel email, že se mám dostavit na pohovor do Podbořan. Problém by v tom nebyl, ale největší problém byl v tom, že jsem se měl dostavit na pohovor asi za 4 hodiny od poslání emailu. Ano, prostě se dostav hned nebo nechoď. Samozřejmě jsem se nedostavil.

V roce 2017 nebo 18 jsem se ucházel o pozici "obchoďáka" v S&B. Napsal jsem normálně na email uvedený v inzerátu. Volal mi jistý pan D. a začal se standardně vyptávat. Na úroveň anglického jazyka (mám certifikovanou C1), zkušenosti s touto pozicí a přehled co se týče produktů této společnosti. Jako střelec a bývalý voják jsem neměl problém v rámci střeliva. U praxe mi bylo řečeno, že to není problém, ale spíš výhoda, že nemám špatné návyky. Bylo mi sděleno, že jako dobrý, a že další pohovor bude s majitelem S&B (Brazilec). K panu D. jsem si položil jeden soukromy dotaz (předpokládal jsem, že s tím nebude mít S&B problém jakožto dodavatel střeliva pro OS a BS ČR) na uvolňování na cvičení Aktivní zálohy AČR (ze zákona je vás zaměstnavatel povinen uvolnit), tak mi bylo sděleno dosti výrazným hlasem, že to nepřipadá v úvahu, a že o tyto lidi nestojí a vlastně proč se ptám, protože bych nestíhal práci a výcvik zároveň. Když jsem se následně zeptal, že to vidí v mém CV, tak proč mi volal, tak jsem dostal odpověď ve smyslu, že vlastně nestojí ani o bývalé příslušníky AČR natož AZ AČR. Hovor jsme ukončili, že se mi ozve. Což se nikdy nestalo. Doufám, že nový majitel S&B (již spadá pod CZUB) se staví k příslušníkům AZ úplně jinak.

Na pohovoru mi bylo sděleno, že majitel/CEO občas asistentkam sprostě nadává, když nemá svůj den a je potřeba se na to připravit, proto mi to říkají hned. Abych byla připravená a nevyvedlo mě to z míry. Nemusím dodávat, že jsem odmítla pozici i povinnou bezpečnostní prověrku, o které mi řekli na konci pohovoru a musela jsem ihned odsouhlasit nebo odejít. Odešla jsem.

Oslovili mě na LinkedIn, znělo to zajímavě, všech o hezky popsáno. Domluvili jsme se na telefonním hovoru, upřesnili jsme si informace. Práce na pár hodin týdně (max. 20 hodin), protože je firma nová. Měla jsem pár dní na rozmyšlenou a nakonec jsem to vzala. V tu chvíli začala být komunikace divná, nereagoval, pak se omlouval, několikrát. Nedodržení domluvených termínů. Nakonec jsem mu poslala na e-mail údaje do smlouvy a už se nikdy nikdo neozval. Přitom to znělo tak, že hledají někoho rychle a dokonce jsme si i potykali.

Popis pozice byl v inzerátu celkove obecný, na pohovoru přeložili čtyři A4 náplně práce, která zahrnovala práci účetní, recepční, pochuzkare, pracovníka logistiky a nakonec tedy něco z obchodního referenta. Pak upozornění, ze výše mzdy, o kterou si řeknu, bude jedním z rozhodujících faktoru. Otázky, zda mam deti, zda mam vyřešené hlídání, když je nemocné - pochopila jsem, ze to bude pro me minus. Otázka, zda kouřím byla taková tečka na konec. Nejvíc otázek bylo, zda zvládam práci ve stresu a pod tlakem, zda jsem ochotna bezvýhradně plnit úkoly nadřízeného. Celková atmosféra s kultura firmy na me nepusobila vůbec dobre. Odpověď, ze jsem nepostoupila do dalšího kola, byla svým způsobem ulevujici.

Příjemný telefonický pohovor, klasické podmínky jako u jiných firem, co vyvíjí. Ozval se během pár dní, jak jsme se domluvili, že vzali někoho zkušenějšího a nabídl mi pozici zákaznické podpory za skoro polovinu minima, co nabízeli na pozici, kam jsem se hlásila. Slušně jsem odmítla, ale stejně mě o tom přesvědčoval, že to je super mezistupeň před pozicí vývojáře (na který už jsem ale několik let dělala a byl by to krok zpátky), poslal mi i do e-mailu odkaz na danou pozici. I přes to, že jsem několikrát odmítla, že to není to, co hledám.

Volal teamleader údajně několika vývojářských týmů na základě zaslaného CV. Údržba starého systému, který se přepisuje, ve verzi PHP, která není podporovaná už hodně dlouho. Po cca 5 letech přesun na novou verzi. Tvrdil mi, že ji píšou v PHP 6, která neexistuje a i kdyby existovala, tak je taky už dávno stará. Na moje otázky ohledně technických věcí neuměl skoro odpovědět nebo říkal blbosti. V inzerátu měli nejnovější verzi PHP a úplně jiný informace, po upozornění mi řekli, že to je omyl, že se přepsali, že hledali i někoho na tu novou verzi, ale inzerát nezměnili, nechali ho pořád tak. Ideálně na IČO, ale řekli mi, že nesmím mít jiný projekty. Jednou za 14 dní dojíždět do Jablonce (přes půlku republiky) a 2x za čtvrt roku mají povinný teambuildingy. Možnost pouze Mac nebo Windows, Linux v žádným případě. Chtěli po mě ukázku kódu z jiný firmy, což je dost přes čáru, navíc snad všude bývá dohoda o mlčenlivosti. Následoval online pohovor, kde mi po hodině řekli, že bych si nesedla s kolegou, protože je extrémně seniorní, je netrpělivý, má dost nevybíravé způsoby a byl by ze mě na prášky, protože nemám moc zkušeností.

Personalistka byla moc milá a bylo znát, že si opravdu pročetla CV i motivační dopis. Následně se k pohovoru přidala paní z účtárny, která mi už bohužel tak milá nepřipadala a čtení životopisu asi také moc nedala (ale to mohl být jen můj osobní pocit a velká nervozita). Při odchodu jsem měla celkem smíšené pocity. Personalistka volila takové slovní obraty, při kterých na mě padal dojem, že už mi pozici dávají, ale pak účetní zmínila, že mají pozvané další kandidáty. Po pár dnech mi přišel klasický e-mail s odmítnutím, za který jsem vlastně i ráda, protože si po pohovoru nemyslím že by pro mě tato pozice a pracovní podmínky byly vhodné.