Přehled recenzí

Absolvoval jsem 2. kola VŘ, dodnes nemám zpětnou vazbu. Trochu mi připadalo, že neví koho hledají a hodně se mlžilo ohledně finančního ohodnocení. Připadal jsem si, že to tam snad vede parta studentů... Příště se hlásit určitě nebudu...

Pohovor probíhal velmi zajímavě. Seděla tam paní z HR, budoucí nadřízený a nějaký třetí plešatý chlap, co byl jen nepříjemný. Po přibližně hodinovém grilování a pár hloupých dotazů ze strany personalistky, kdy jsem její dotazy otočil na to, že se jedná o práci HR, tím pádem bych to nechal řešit ji, mi bylo řečeno, že se mnou chtějí určitě pokračovat do druhého kola. Říkám si super, začali mi radit co a jak na další kolo pohovoru, na co si dát pozor atd. Natěšený jsem čekal přibližně týden, kdy mi paní personalistka zavolala, že si po týdnu našli lepšího kandidáta, tím pádem ani druhé kolo nebude. Od jednoho kolegy jsem se dozvěděl, že mu volali na druhý den a zkoušeli se ho zlanařit na stejnou pozici. Poté ho také odmítli, že další kolo nebylo. No po půl roce tam teď někdo nastoupil. Naprostá neprofesionální komedie.

První kolo probíhalo anglicky s týmem v Británii. Dávali otázky, které se hodily k pozici a k přístupu k práci. Poté jsem dostala on-line test v angličtině, který byl na rychlost a na vnímaní. Byly tam grafy, tabulky, počítání trojčlenkou. Asi týden po testu jsem dostala pozvání na pohovor v kanceláři. Byla tady jedna paní z HR týmu. Velmi milá a nadšená. Pohovor trval hodinu a půl. Jeho součástí byl test z Excelu a zkoušení z HR znalostí. Po tomto kole jsem dostala info od náborářky, že se rozhodují mezi mnou a dalším kandidátem. V dalším týdnu jsem dostala info, že nevybrali nikoho a že se to celé spouští odznova.

Hlásila jsem se na pozici, kde nabízeli 40 000 na celý úvazek. Po zavolání, představení firmy a pozice mi bylo sděleno, že za celý úvazek nabízí 32 000 na IČO. Bohužel je tato nabídka na Prahu velmi smutná, víc peněz dostanete i při práce v kavárně. Po rozhovoru s kamarádkou, která pracuje jako PM v jiném start upu jsem zjistila, že se do této firmy hlásila asi před rokem a odmítla nabídku kvůli stejnému důvodu - špatné finanční ohodnocení.

Nedivím se, že tuto pozici obsazovali a možná stále obsazují měsíce. Jednalo se o obyč administrativní SŠ pozici, ale na pohovor se sešla šestičlenná komise, v polovině spustili do AJ (ještě takové té složité) a ještě mu předcházel jakýsi test, kde jste měli vyplnit položky cesťáku kamsi do USA, nacenit jednotlivé položky (wtf?) a pak přeložit nějakou odbornou právničinu do AJ. Jestli si z kandidátů dělají prdel a ještě za ty směšné prachy, tak se jim to daří velice.

Ze samotného pohovoru jsem měl dobrý pocit, zaměřeno bylo více na relevantní věci, příjemné povídání, netočilo se jen kolem zkušeností, náborář a vedoucí oddělení v jedné osobě ho vedl dobře. Na konci pohovoru mě přímo pozval na druhé kolo pohovoru, které mělo proběhnout osobně. S tím, že termín ještě nemá, ale mělo by proběhnout ještě ten týden nebo příští týden a že se ozve. Místo toho mi začátkem dalšího týdne přišel automatický zamítací email ze systému bez omluvy, bez jediného vysvětlení a bez zpětné zpětné vazby. Na moji reakci už nijak nereagoval.

Byl to můj uplně první pohovor a musím říct, že byl velice příjemný. Zpětně bych odpovídala jinak a byla méně nervózní. Celou dobu jsem měla za to, že to mám, i přes moji nervozitu, ale...Na to, že to byla pozice vhodná i pro lidi bez praxe, tak mě překvapil telefonát další den, s tím, že vybrali někoho kdo už má zkušenosti s call centrem. Chápu to, ale jak má s takovou člověk získat praxi?

Pohovor byl fajn, dokud se nepřidali 2 zaměstnanci (muž a žena) k personalistce. Jakmile jsem cokoliv odpověděla, tak se personalistka a žena začaly hloupě usmívat a posmívat se mým odpovědím. Jediný kdo byl v pohodě byl ten muž, se kterým jsem vedla kratší rozhovvor v angličtině.

Pohovor měl být pro firmu Elonga (nenalezeno v rejstříku a dohledáno, že jde o firmu mySASY a.s.). Po té, co jsem v prosinci odeslal svoje CV se dlouho nic nedělo. Pak mi v polovině února volal pán v sobotu odpoledne a chtěl se mnou dělat okamžitě online pohovor. To jsem nepřijal a domluvil se s ním na pondělí ráno. Pán mi hned nabídl tykání, ale choval se divně. Pořád chodil před kamerou sem a tam, takže jsem většinou viděl jen zeď. Občas ale strčil celý obličej na kameru až jsem se lekl. Na konci pohovoru říkal, že kdybych měl jakýkoliv dotaz, mám mu napsat na email. Napsal jsem druhý den dotaz ohledně vybavení v kancelářích a od té doby (skoro 3 týdny) bez reakce.

Třikrát a dost? Možná spíš třikrát zbytečně. Svůj životopis jsem na Alzu poslal celkem třikrát. První dvě odpovědi byly klasické: "Děkujeme, ale momentálně pro vás nemáme pozici." No dobře, stává se. Po půl roce jsem to zkusil znovu a tentokrát se mi ozvala HR s otázkou, co bych rád dělal. Odpověděl jsem, že bych se viděl jako projektový nebo procesní specialista, ale že bych se nebránil ani segmentu IT – například jako IT tester nebo Scrum master. A odpověď? "Někdo se vám do týdne ozve." Fajn, říkal jsem si. Jenže překvapení! Nikdo se neozval. Zkusil jsem tedy jinou cestu – přidal jsem si HR z Alzy na LinkedIn a napsal jí zprávu. Odpověď? "Pro vás nemáme pozici." Tak jsem se slušně zeptal: "Proč mi tedy vaše kolegyně říkala, že se mi někdo do týdne ozve?" Odpověď? Žádná. Možná proto, že na to nešlo nic smysluplného říct. Takže jestli máte rádi náborové hry na kočku a myš, směle do toho. Já už to ale zkoušet nebudu.

Pán, který se mnou pohovor vedl v lednu, se mě zeptal, kdy můžu nastoupit. Jelikož výpovědní lhůta je 2 měsíce, tak bohužel nemůžu dřív jak v březnu. Říkal mi, že rozumí a že se mi ozve, jak dopadnou další kola pohovorů a případně by na mě počkali. Je březen, pozice stále visí na webu a mně se nikdo, ani po urgenci, neozval.

Pohovor probíhal přátelsky. Rychlé jednání po odeslání životopisu, ale. Ve firmě hraje roli nejspíše věk uchazeče, jelikož na vypracované materiály byla jasná vazba: Kdybyste toto navrhl jako zaměstnanec u nás, dostal byste od šéfa pár facek. Mohlo to být způsobeno mým věkem jako uchazeče, jelikož si myslím, že k někomu staršímu by si toto vedoucí výběrového řízení nedovolili. Velmi špatná zkušenost, ale prostředí a vše okolo bylo supr.

Dne 5.2. jsem odslala životopis a motivační dopis. Hned nato jsem obdržela automaticky generovaný e-mail o přijetí mých dokumentů, ale nikdo se neozval. Je to již skoro měsíc. Mimochodem, tu pozici mají stále vypsanou.

V podstatě si mě pozvali, aby si ze mě udělali srandu. Nabírali přes rektutéra, ten ani nechtěl zmínit název firmy předem.

Tohle byl jeden z těch méně povedených pohovorů. Firma se nachází v Office Parku Hadovka, má tam (asi v pronájmu) jednu maličkou místnost, kde je všechno centrum dění, necítila jsem se tam vůbec komfortně. Nevím jak to mají ostatní uchazeči o práci, ale nabídku vody či kávy považuji za zcela běžnou záležitost. Toho se mi nedostalo. Usazena jsem byla do křesla, pohovor vedl sám ředitel společnosti, který si žoviálně sedl přede mne na gauč. Co mi přišlo vyloženě hloupé, bylo, že po celou dobu našeho rozhovoru byla přítomna i jeho kolegyně, takže to všechno měla jako na dlani a mohla poslouchat o čem se bavíme. Případně telefonovala nebo něco tiskla, takže to dost rušilo. Obzvlášť nevhodné mi přišlo, že s ní v průběhu pohovoru pan ředitel občas prohodil i pár slov, jako bych tam ani nebyla. Třešničkou bylo zjištění, že pozici, kterou bych vykonávala, nyní vykonává krizový manažer (???), který má prý zlepšit běh firmy a trochu zmodernizovat některé procesy. Dále že je potřeba být aspoň jednen týden v měsíci na telefonu "v pohotovosti" a to klidně i v nočních hodinách a navíc, že někdy holt bude třeba být v této pohotovosti i v sobotu. No, děkuji, neprosím si. Na závěr jen dodám, že přestože se pohovor konal v únoru a od března už bych mohla začít pracovat, pozice by byla volná až od dubna. Celkově firma působila dojmem zamrznutí v čase. No řekněte, kdo dneska generuje faktury ve Wordu nebo Excelu? Ale to snad krizový manažer brzy vysvětlí.

Firma sídlí v krásném domě a prostory působily moderně. Měla jsem trochu problém společnost najít. Pohovor byl příjemný, recruiter mi představil firmu a čím se zabývá, poté vysvětlil náplň práce. Jedinou nepříjemností bylo čekání na výsledek, ale byla jsem aspoň předem upozorněna, že budu čekat dva týdny kvůli dovolené. Přijata jsem sice nakonec nebyla, ale celkově hodnotím pozitivně.

První kolo bylo online, tam mi HR specialistka řekla, že přednostně probíhají pohovory i s interními kandidáty. Po 3 týdnech dostala pozvánku na 2. kolo a prezentaci vypracovaného úkolu. Myslela jsem tedy, že si mezi interními kandidáty nevybrali. Pohovor byl moc fajn, cítila jsem se tam dobře. Bylo to v pondělí a slíbili, že se ozvou do středy. Nakonec mě kontaktovali až ve čtvrtek ráno s tím, že jsem pozici nezískala protože dostala přednost interní kandidátka, která bude lepší ve stakeholder managementu. ( což dává smysl, když tam již pracuje a se všemi se zná )

S personalistkou jsme se sešli v místní kavárně s tím, že v daném městě teprve budují pobočku. Již od začátku pohovoru bylo jasné, že se na danou pozici nehodím. To by bylo naprosto v pořádku, nebýt na můj vkus velmi neprofesionální reakci personalistky. Ta se po několika málo minutách omluvila, že má domluvenou ještě nějakou schůzku a pohovor tak předčasně ukončila.

Pohovor jako takový by probíhal celkem dobře, ale bylo zde několik věcí, které na mě nepůsobily zrovna nejlepším dojmem. Pozice byla inzerovaná jako "Manažer v zácviku", nicméně brzy však vyšlo najevo, že se jedná o klasický aktivní prodej. Pohovor jako takový byl spíše neformální a v přátelském duchu. Po absolvování pohovoru mi bylo nabídnuto, abych si práci vyzkoušela s tím, že se budu účastnit prodeje mám si na to vyhradit celý den. Nebylo nicméně sděleno, co přesně by mě čekalo, do kdy by to celé trvalo, ani nepadla o nějaké náhradě za celý den, ani v jak úzkém výběru se nacházím. Rozhodla jsem se tedy nakonec i po zvážení možnosti dojíždění a skutečné podstatě nabízené práce ve výběrovém řízení nepokračovat.

Na pohovoru jsem se necítila příjemně, tazatel se vyhýbal očnímu kontaktu a díval se do stolu. Když jsem uvedla plat, který si představuji, řekl, že za tyto peníze nestojím.