Začátkem února odpověď na inzerát přes portál Jobs.cz. Nabízená pozice tam již několik týdnů visela - ostatně jako X dalších pozic právě ve společnosti Bolt (to mi zpětně možná přijde až trochu "RedFlag". Pozice jsou inzerovány jak na portálu JOBS.CZ tak i na platformě LinkedIn a jsou pravidelně aktualizovány (každý týden).
Je 10/4/, tedy více než 2 měsíce od mé reakce na inzerát. Nezaznamenal jsem jedinou zpětnou vazbu. Pozice na pracovních portálech stále visí a je aktualizována.
Dle LinkedIn se na ni hlásí desítky kandidátů ...

Pohovor proběhl online a byl vcelku příjemný až do doby, než přestal být. Samozřejmě obsahoval klasické otázky typu "řekněte nám něco o sobě" a "proč jste se přihlásila", ale dobře, budu hrát tuhle hru s vámi. Několikrát jsme si během pohovoru (ale i předešlé telefonické komunikaci) sdělili, o jaký typ úvazku se jedná, že je v plánu ho případně zvýšit, a co by bylo cca obsahem práce. Popis pozice zněl spíše jakožto nějaká vize, co by měla daná pozice pojmout, jelikož se víceméně teprve nově otevírala, ale s tím jsem problém neměla a ráda bych byla u jejího zrodu.
Vzhledem k tomu, že jsem souhlasila se všemi podmínkami, které firma nabízela, včetně popisu práce, platu, úvazku a časového rozložení, mi nedávalo smysl, aby mi bylo následně předhozeno, že jsem registrovaná na ÚP (sděleno firmě dopředu) a určitě budu časem dávat přednost práci na HPP, kterou v tuto chvíli neslibují (byť ji nevylučovali v samotném inzerátu). Upozornila jsem na to, že se nejspíše špatně chápeme a že mě tato práce prostě zaujala a stojím o ni i za daných podmínek, což mi z další komunikace nepřišlo, že by bylo bráno ze strany firmy v potaz. Zbytek pohovoru se nesl ve zvláštní atmosféře, kdy jsme řešili ty samé informace dokola a měla jsem pocit, že mě od pozice nakonec odrazují, přitom bych ji brala všemi deseti. Všechny důležité informace jsem komunikovala od začátku, naprosto transparentně, proto mě celkem zklamalo, jakým směrem se následně pohovor ubíral a že jsme si museli několikrát vysvětlovat již řečené. Pokud se jednalo o nesympatie směrem ke mně, nedá se nic dělat, to se stává...ale měla jsem pocit, že hlavně vzniklo nějaké nedorozumění, které nemuselo, a které ovlivnilo samotné VŘ.

Na online pohovoru byla personalistka, vedoucí týmu a vedoucí developmentu. Personalistka to sice docela dobře vedla, vedoucí developmentu byl sympatický, zeptal se na pár věcí a dělal i vtipy, ale vedoucí týmu byl nepříjemný. Měl spoustu technických otázek na znalosti ohledně databází, což by bylo v pořádku, kdyby mi neskákal do řeči a nezačal mě doplňovat, když jsem začala odpovídat na jeho otázku a ještě nedomluvila a nedokončila myšlenku, div mě neseřval, že ho mám nechat domluvit. Personalistka se ozvala ještě další den, že by chtěli druhé kolo osobně, s termínem se ozvala až po víkendu. I přes to jsem nedala na první špatný dojem a šla i na druhé kolo, které bylo ve stejném složení. Personalistka byla příjemná, vedoucí developmentu taky, padlo opět i několik vtipů, ale vedoucí týmu mi při příchodu ani nepodal ruku a hned si sedl a celou dobu neřekl snad jediný slovo. Vedoucí developmentu měl několik dalších otázek na databáze a chvíli jsme mluvili i v angličtině, potom jsem dostala test na dvě A4 od vedoucího týmu, který jsem tam musela před nimi vyplnit. Byla tam spousta obecných věcí i nějaké logické úlohy na výpočty, většina mi přišla úplně mimo náplň práce (tvrdili, že chtějí vidět, jak přemýšlím). Po vyplnění testu jsme se rozloučili a domluvili jsme se, že se ozvou ještě během odpoledne.

Tak tento pohovor byl jeden velký trapas. Paní, se kterou jsem měla ten den mít pohovor vůbec nepřišla, odjela na nějakou konferenci. Tento fakt mi sdělila vrátná ve škole. Snažila jsem se někomu dovolat, až se mi nakonec někdo ozval a odkázal mě na to, abych došla do kanceláře o několik pater výš.
Pozice samotná byla velmi špatně popsána. Jelikož jsem měla zkušenosti se studiem v zahraničí a dobrovolnictvím pro zahraniční studenty, připadala jsem si jako velmi vhodný kandidát. Pozice ale obnášela to, že budu kontaktovat lidi po sicálních sítích a promovat jim studium na této soukromé škole. Nic takového nebylo uvedeno v popisu pozice a velmi mě to zaskočilo. Další smutná věc je, že neměli žádné benefity, ale to už je snad maličkost oproti tomu, že inzerovali úplně jinou pozici, než bylo realitou. S výsledkem pohovoru se mi neozvali.

Paní byla velmi milá, ale zmatená. Vypadlo to, že toho měla opravdu hodně. Myslím, že na náš pohovr zapomněla, protože přišla pozdě. Prostředí kanceláří na mě působilo hezky a paní vypadala jako velmi milý člověk, bohužel se mi už nikdy neozvala s výsledkem. Přisuzuji to ale tomu celkovému zmatku.

Byla jsem na pohovoru skrze doporučení stávajícího zaměstnance. Už jsem ve firmě jednou pracovala, na pohovor dorazila natěšená a připravená, ovšem personalistka neustále využívala proti mně fakt, že jsem nereagovala na jejich sama inzerát sama, ale využila možnosti nechat se doporučit. Velmi nepříjemný a neprofesionální rozhovor. Manažerka týmu, která byla také přítomná, byla fajn.

Asi po třech týdnech po zaslání CV mi přišla mailem informace, že mám být trpělivá, že zrovna probíhá VŘ a budu informována o dalším postupu. V překladu to znamená - vedeme rozhovory s jinými uchazeči a když si nikoho nevybere, tak ti možná zavoláme.

Pohovor vůbec neproběhl. Nikdo se mi po zaslání CV neozval.

Odpovídala jsem na inzerát a hned ten den mě kontaktovali s žádostí o online schůzku, na kterou jsem si měla připravit nějaké tipy na zlepšení sociálních sítí, které pod firmu spadají. Online schůzka proběhla v příjemném duchu, mluvila jsem přímo s hiring manažerkou, vysvětlila mi detaily pozice, probraly jsme ty tipy na zlepšení a až potud to bylo všechno fajn. Na konci callu mi řekla, že má ještě další pohovory, ale že mi dá určitě vědět. Už je to přes měsíc a pořád čekám na nějaké vyjádření, asi marně.

...

Naprosto otřesná zkušenost. Personalistka mi zavolala s nevinným dotazem, zda na ni mám chvilku čas. Souhlasil jsem v domnění, že se pouze domluvíme na termínu schůzky. Z této „chvilky“ se však bez jakéhokoliv předchozího upozornění vyklubal rovnou samotný pohovor, na který jsem logicky nebyl vůbec připraven. Vedení rozhovoru ze strany personalistky bylo navíc neprofesionální, nepříjemné a celkově velmi zvláštní. Teprve v samotném závěru mi blíže představila pozici a platové rozpětí. Vzápětí to dorazila informací, že už vlastně mají jiného kandidáta, se kterým v daném týdnu pravděpodobně uzavřou smlouvu. Nabídku jsem pochopitelně odmítl. Celý tento „pohovor“ trval pouhých 14 minut, ale zanechal ve mně natolik špatný dojem, že mi chvíli trvalo se z toho vzpamatovat.

HR, se kterým jsem komunikoval, působil velmi chaoticky. Nejprve byla pozice prezentována jako juniorská Java role, která se později změnila na seniorní. Následně mi byla nabídnuta jiná pozice – mimo původní zaměření, i když stále v oblasti IT vývoje. Zároveň se ukázalo, že se nejedná o pozici v Plzni, kam jsem se hlásil, ale v Praze, což jsem se dozvěděl až po několika telefonátech. Navíc šlo původně o čistě onsite spolupráci, kterou jsem odmítl. O týden později mi však bylo řečeno, že je možná hybridní forma (2 dny onsite).

Zmatek pokračoval i při domlouvání pohovoru – během hovoru jsme se domluvili na 10:30, ale v potvrzovacím e-mailu byl uveden čas 11:30. Dvě hodiny před pohovorem následoval další telefonát s dotazem, kdy mám vlastně čas, protože došlo k chybě.

Další komplikací byl samotný formát pohovoru – bylo požadováno osobní setkání v Praze, což pro mě znamená přibližně dvě hodiny cesty jedním směrem a zároveň i nezanedbatelné náklady na dopravu, které jsem si hradil sám.

Samotný pohovor proběhl v pořádku a zástupci firmy působili příjemně. Bylo mi řečeno, že zpětnou vazbu dostanu do týdne, nicméně od té doby uplynuly téměř tři týdny bez jakékoliv reakce.

Bylo to fajn, moc se mi to líbilo. Z pohovoru jsem viděla že mě práce bude bavit

Neproběhl. Nicméně mě moc pobavilo, že mi přišlo zamítnutí, protože je pozice obsazena a na jobs.cz za pár hodin vyběhla tatáž pozice (s drobnými úpravami inzerce) znovu:)

Pohovor se nekonal. Zaslán životopis a bez reakce.

Pohovor probíhal pouze formou emailu.
Nazačátku jsem dostal vyplnit MBTI 16 osobnostní test. To, že tento osobnostní test není vůbec založen na nějakém věděckém bádání a je používán jako screening firmy je dost podivné.
Po odeslání jsem dostal úlohu na prasování nějakých dat do databáze.
Poté, co jsem úlohu odeslal se po nich slehla zem. Žádná odpověď a na emaily také nikdo neodpovídal.
Pohovor by v listopadu, nyní je březen a jejich nabídka na pozici se opět objevila jobs.cz.

Obe kolá pohovoru prebehli online, čo ma spočiatku prekvapilo, no na druhej strane to pre mňa bolo praktické, keďže som nemusela nikam dochádzať. Počas pohovoru som získala všetky informácie, ktoré ma zaujímali, a aj druhé kolo prebehlo bez problémov. Nakoniec sme sa však na spolupráci nedohodli, pretože som v tom čase plánovala zostať v Ostrave len na obmedzené obdobie, zatiaľ čo spoločnosť hľadala kandidáta na dlhodobú spoluprácu.

Jeden z nejlepších pohovrů. Musím pochválit personalistu, který se kandidáty zajímá a je vidět že CV rozhodně četl. Bohužel se manažer rozhodl pro jiného kandidáta, ale to už tak bývá.

Měla jsem mít pohovor s personalistkou Lucií Navrátilovou online. 10 minut před pohovorem mi přišlo emailem zrušení pozvánky, kde bylo pouze zmíněno, že vybrali někoho jiného interně.
Toto chování je naprosto nepřijatelné a vypovídá to o firmě víc, než si asi myslí.

Ráda bych sdílela svou zkušenost s výběrovým řízením ve společnosti ČEZ, která pro mě bohužel nebyla příliš pozitivní.
Už první kontakt s HR byl poměrně problematický. Při telefonickém hovoru, který trval přibližně 4 minuty, jsem se snažila získat základní informace o průběhu pohovoru – například zda bude první kolo spíše seznamovací, nebo zda bude již obsahovat technickou část. Jelikož nejsem z Prahy a musím cestu plánovat, považuji tyto informace za zcela standardní. Bohužel mi bylo řečeno, že všechny informace se dozvím až na místě. Tento způsob komunikace na mě působil poměrně neochotně a neosobně.
Samotný první pohovor byl organizačně i komunikačně zvláštní. Vyzvedl si mě zaměstnanec z oddělení, přičemž bylo oznámeno, že vedoucí se nemůže zúčastnit kvůli dopravní nehodě. To samozřejmě může nastat, nicméně celkový způsob komunikace byl velmi strohý a neosobní.
Bez jakéhokoli úvodního představení týmu nebo prostoru pro krátké představení mé praxe a projektů mi bylo sděleno, že mi bude zadán SQL test – pouze na papír, bez počítače. Tento přístup mě poměrně překvapil. V praxi většina technologických firem testuje kandidáty v prostředí, které se blíží reálné práci (např. práce s databází nebo notebookem), a zároveň věnuje čas i diskusi o zkušenostech kandidáta.
Celkový dojem z pohovoru byl velmi formální a neosobní. Měla jsem pocit, že se proces soustředí výhradně na okamžitý test, aniž by byl prostor zjistit, kdo kandidát skutečně je, jaké má zkušenosti nebo jak přemýšlí o řešení problémů.
Nejde o to, že by součástí pohovoru byl technický test – to je naprosto v pořádku. Problém byl spíše v nedostatečné komunikaci předem a v celkovém způsobu vedení pohovoru, který působil spíše jako jednostranné prověřování než jako oboustranné poznání mezi kandidátem a firmou.