Přehled recenzí

Ze samotného pohovoru jsem měl dobrý pocit, zaměřeno bylo více na relevantní věci, příjemné povídání, netočilo se jen kolem zkušeností, náborář a vedoucí oddělení v jedné osobě ho vedl dobře. Na konci pohovoru mě přímo pozval na druhé kolo pohovoru, které mělo proběhnout osobně. S tím, že termín ještě nemá, ale mělo by proběhnout ještě ten týden nebo příští týden a že se ozve. Místo toho mi začátkem dalšího týdne přišel automatický zamítací email ze systému bez omluvy, bez jediného vysvětlení a bez zpětné zpětné vazby. Na moji reakci už nijak nereagoval.

Pokud hledáte práci, kde máte pohovor venku mezi puchnoucím shnilým ovocem a zeleninou, tak gratuluji – právě jste ji našli. Paní náborářka (jestli se tomu tak dá říkat) se mnou vedla pohovor pod širým nebem, přičemž bylo očividné, že moje CV ani nečetla. Ptala se mě, co jsem dělal za pozice a kde jsem pracoval, zatímco měla před sebou zápisník a propisku – ale neobtěžovala se do něj napsat ani čárku. Zato se usmívala a horlivě mi vyprávěla, jak je kolektiv skvělý a jak je tam všechno super.

Realita? Odpolední směny byly jako ruská ruleta – nikdy jste nevěděli, jestli skončíte v půl desáté večer, nebo ve tři ráno. Autobus? Jezdil jednou za 45 minut, takže jsem si musel brát taxi, které mi samozřejmě nikdo neproplatil. Když už jsem se snažil něco naučit, kolegyně, která mě měla zaučovat, mi opakovaně říkala, že tahle práce je spíš pro ženy než pro chlapy – přestože v inzerátu bylo jasně uvedeno, že je vhodná pro muže i ženy. Navíc byla dost nepříjemná a bylo vidět, jak ji štve, že se pořád ptám na věci, které jsem se měl naučit.

Výhody? No, mohl jsem si koupit ovoce a zeleninu se slevou, což se docela hodilo, protože za ty peníze to fakt nestálo. Pracoval jsem tam týden a to bohatě stačilo. Pokud máte jinou možnost, berte ji – za tenhle zážitek vám nikdo poděkovat nebude.

Poslal jsem CV na pozici Team Leader obchodního týmu a po pár dnech mi volala Unit manažerka, že by měla zájem o osobní pohovor. Fajn, říkal jsem si, proč ne. Dorazil jsem tedy na místo a... no, čekal jsem něco úplně jiného.

Začalo to dotazníkem – jestli kouřím, kolik mi je let, a dokonce chtěli telefon na referenci. Pak přišla perlička: osobnostní test, kde člověk musel vybírat mezi vlastnostmi jako motivující, odhodlaný, vůdčí, uzavřený, stydlivý... a těch řádků bylo snad třicet. Smysl? Nejistý.

Samotný pohovor proběhl s HR dámou, zatímco druhá slečna tam jen seděla a mlčela. Zhodnotily, že mám dobré CV, ale odpověď? Tu jsem si měl zavolat sám. No dobře, zavolal jsem v pátek. Odpověď? „Aha, zavolejte v pondělí.“ Zavolal jsem v pondělí a dozvěděl se, že nemám dostatek zkušeností s přímým prodejem.

Připomínám, že jsem v pojišťovnictví pracoval pět let jako prodejce, supervizor a team leader dvou prodejních týmů. Takže buď moje zkušenosti zmizely v černé díře jejich HR procesu, nebo prostě potřebovali někoho, kdo jim jen vyplní dotazník. Každopádně, profesionální přístup vypadá jinak.

Byl to můj uplně první pohovor a musím říct, že byl velice příjemný. Zpětně bych odpovídala jinak a byla méně nervózní. Celou dobu jsem měla za to, že to mám, i přes moji nervozitu, ale...Na to, že to byla pozice vhodná i pro lidi bez praxe, tak mě překvapil telefonát další den, s tím, že vybrali někoho kdo už má zkušenosti s call centrem. Chápu to, ale jak má s takovou člověk získat praxi?

Pohovor byl fajn, dokud se nepřidali 2 zaměstnanci (muž a žena) k personalistce. Jakmile jsem cokoliv odpověděla, tak se personalistka a žena začaly hloupě usmívat a posmívat se mým odpovědím. Jediný kdo byl v pohodě byl ten muž, se kterým jsem vedla kratší rozhovvor v angličtině.

Pohovor měl být pro firmu Elonga (nenalezeno v rejstříku a dohledáno, že jde o firmu mySASY a.s.).
Po té, co jsem v prosinci odeslal svoje CV se dlouho nic nedělo. Pak mi v polovině února volal pán v sobotu odpoledne a chtěl se mnou dělat okamžitě online pohovor. To jsem nepřijal a domluvil se s ním na pondělí ráno. Pán mi hned nabídl tykání, ale choval se divně. Pořád chodil před kamerou sem a tam, takže jsem většinou viděl jen zeď. Občas ale strčil celý obličej na kameru až jsem se lekl.
Na konci pohovoru říkal, že kdybych měl jakýkoliv dotaz, mám mu napsat na email. Napsal jsem druhý den dotaz ohledně vybavení v kancelářích a od té doby (skoro 3 týdny) bez reakce.

Pohovor sám o sobě byl v pohodě, i když se mě pán zeptal na osobní otázku, která ho vůbec nemusí zajímat. Horši bylo to, že po pohovoru řekl, že se do konce týdne ozve (pohovor byl v úterý) a měsíc jsem neslyšela nic. Napsala jsem 3 maily a až na ten poslední odpověděl, že pozice je obsazená, ale že si nechává můj kontakt po projevení zájmu i po pohovoru.

Třikrát a dost? Možná spíš třikrát zbytečně. Svůj životopis jsem na Alzu poslal celkem třikrát. První dvě odpovědi byly klasické: "Děkujeme, ale momentálně pro vás nemáme pozici." No dobře, stává se. Po půl roce jsem to zkusil znovu a tentokrát se mi ozvala HR s otázkou, co bych rád dělal. Odpověděl jsem, že bych se viděl jako projektový nebo procesní specialista, ale že bych se nebránil ani segmentu IT – například jako IT tester nebo Scrum master.

A odpověď? "Někdo se vám do týdne ozve." Fajn, říkal jsem si. Jenže překvapení! Nikdo se neozval.

Zkusil jsem tedy jinou cestu – přidal jsem si HR z Alzy na LinkedIn a napsal jí zprávu. Odpověď? "Pro vás nemáme pozici."

Tak jsem se slušně zeptal: "Proč mi tedy vaše kolegyně říkala, že se mi někdo do týdne ozve?" Odpověď? Žádná. Možná proto, že na to nešlo nic smysluplného říct.

Takže jestli máte rádi náborové hry na kočku a myš, směle do toho. Já už to ale zkoušet nebudu.

Pán, který se mnou pohovor vedl v lednu, se mě zeptal, kdy můžu nastoupit. Jelikož výpovědní lhůta je 2 měsíce, tak bohužel nemůžu dřív jak v březnu.
Říkal mi, že rozumí a že se mi ozve, jak dopadnou další kola pohovorů a případně by na mě počkali.
Je březen, pozice stále visí na webu a mně se nikdo, ani po urgenci, neozval.

Pohovor probíhal přátelsky. Rychlé jednání po odeslání životopisu, ale. Ve firmě hraje roli nejspíše věk uchazeče, jelikož na vypracované materiály byla jasná vazba: Kdybyste toto navrhl jako zaměstnanec u nás, dostal byste od šéfa pár facek. Mohlo to být způsobeno mým věkem jako uchazeče, jelikož si myslím, že k někomu staršímu by si toto vedoucí výběrového řízení nedovolili. Velmi špatná zkušenost, ale prostředí a vše okolo bylo supr.

Dne 5.2. jsem odslala životopis a motivační dopis. Hned nato jsem obdržela automaticky generovaný e-mail o přijetí mých dokumentů, ale nikdo se neozval. Je to již skoro měsíc. Mimochodem, tu pozici mají stále vypsanou.

V podstatě si mě pozvali, aby si ze mě udělali srandu. Nabírali přes rektutéra, ten ani nechtěl zmínit název firmy předem.

Tohle byl jeden z těch méně povedených pohovorů. Firma se nachází v Office Parku Hadovka, má tam (asi v pronájmu) jednu maličkou místnost, kde je všechno centrum dění, necítila jsem se tam vůbec komfortně. Nevím jak to mají ostatní uchazeči o práci, ale nabídku vody či kávy považuji za zcela běžnou záležitost. Toho se mi nedostalo. Usazena jsem byla do křesla, pohovor vedl sám ředitel společnosti, který si žoviálně sedl přede mne na gauč. Co mi přišlo vyloženě hloupé, bylo, že po celou dobu našeho rozhovoru byla přítomna i jeho kolegyně, takže to všechno měla jako na dlani a mohla poslouchat o čem se bavíme. Případně telefonovala nebo něco tiskla, takže to dost rušilo. Obzvlášť nevhodné mi přišlo, že s ní v průběhu pohovoru pan ředitel občas prohodil i pár slov, jako bych tam ani nebyla. Třešničkou bylo zjištění, že pozici, kterou bych vykonávala, nyní vykonává krizový manažer (???), který má prý zlepšit běh firmy a trochu zmodernizovat některé procesy. Dále že je potřeba být aspoň jednen týden v měsíci na telefonu "v pohotovosti" a to klidně i v nočních hodinách a navíc, že někdy holt bude třeba být v této pohotovosti i v sobotu. No, děkuji, neprosím si. Na závěr jen dodám, že přestože se pohovor konal v únoru a od března už bych mohla začít pracovat, pozice by byla volná až od dubna. Celkově firma působila dojmem zamrznutí v čase. No řekněte, kdo dneska generuje faktury ve Wordu nebo Excelu? Ale to snad krizový manažer brzy vysvětlí.

Firma sídlí v krásném domě a prostory působily moderně. Měla jsem trochu problém společnost najít. Pohovor byl příjemný, recruiter mi představil firmu a čím se zabývá, poté vysvětlil náplň práce. Jedinou nepříjemností bylo čekání na výsledek, ale byla jsem aspoň předem upozorněna, že budu čekat dva týdny kvůli dovolené. Přijata jsem sice nakonec nebyla, ale celkově hodnotím pozitivně.

První kolo bylo online, tam mi HR specialistka řekla, že přednostně probíhají pohovory i s interními kandidáty. Po 3 týdnech dostala pozvánku na 2. kolo a prezentaci vypracovaného úkolu. Myslela jsem tedy, že si mezi interními kandidáty nevybrali.

Pohovor byl moc fajn, cítila jsem se tam dobře. Bylo to v pondělí a slíbili, že se ozvou do středy. Nakonec mě kontaktovali až ve čtvrtek ráno s tím, že jsem pozici nezískala protože dostala přednost interní kandidátka, která bude lepší ve stakeholder managementu. ( což dává smysl, když tam již pracuje a se všemi se zná )

S personalistkou jsme se sešli v místní kavárně s tím, že v daném městě teprve budují pobočku. Již od začátku pohovoru bylo jasné, že se na danou pozici nehodím. To by bylo naprosto v pořádku, nebýt na můj vkus velmi neprofesionální reakci personalistky. Ta se po několika málo minutách omluvila, že má domluvenou ještě nějakou schůzku a pohovor tak předčasně ukončila.

Pohovor jako takový by probíhal celkem dobře, ale bylo zde několik věcí, které na mě nepůsobily zrovna nejlepším dojmem.
Pozice byla inzerovaná jako "Manažer v zácviku", nicméně brzy však vyšlo najevo, že se jedná o klasický aktivní prodej. Pohovor jako takový byl spíše neformální a v přátelském duchu.

Po absolvování pohovoru mi bylo nabídnuto, abych si práci vyzkoušela s tím, že se budu účastnit prodeje mám si na to vyhradit celý den. Nebylo nicméně sděleno, co přesně by mě čekalo, do kdy by to celé trvalo, ani nepadla o nějaké náhradě za celý den, ani v jak úzkém výběru se nacházím. Rozhodla jsem se tedy nakonec i po zvážení možnosti dojíždění a skutečné podstatě nabízené práce ve výběrovém řízení nepokračovat.

Pohovor byl online, kde bohužel spojení vázlo a velmi se sekalo na straně Airbank. U pohovoru byl jen manažer, z hr strany nikdo, takže i to bylo zvláštní. Manažer byl velmi hovorný ikdyž byl příjemný, ke slovu moc nepustil. Pohovor bych nazval spíš monologem. Druhé kolo měla byla hodinová analýza, což mi přijde na tuto banku docela náročný výběrový proces. Manažer sám o sobě se mi nelíbil svou upovídaností a malinko mi přišel jako moravák, který nesnáší pražáky.

Pohovor byl příjemný, profesionální, jen paní náborářka měla přežitkové dotazy ala "kde se vidíte za 5 let?"
Podle atmoskopu je ve firmě velmi negativní až toxická atmosféra a šlo to i malinko poznat z kladených dotazů, jak kandidát vychází s komplikovanými osobami atd. Rekli, že se ozvou do konce týdne, ale odpoveď došla až za 2 týdny.

Zasílal jsem CV na jejich karérní stránky - "Nevidíte svou pozici? Ozvěte se nám a něco vymyslíme", tak jsem zaslal CV a ozvala se mi emailem junior recruiterka, že by měla pro mě pozici projektového manažera a pokud mám zájem, tak ať se přihlásím na pozici a pošlu na daný uvedený inzerát CV a tak jsem ho zaslal a nikdo se neozýval. Po 15 dnech jsem jí zaslal email, kde jsem ji napsal, že bych se rád připomenul ohledně VŘ a recruiterka mi odepsala, že jí toto VŘ zabírá hodně času a poprosila mě o chvíli strpení a tak jsem opět čekal. Po 9 dnech jsem se zase připomněl, protože se mi stále nikdo neozval a přišla odpověď recruiterky, že mi může transparentně sdělit, že dali nabídku jiné kandidátce a že budou VŘ uzavírat - Poděkoval jsem a popřál jsem pěkný den. Druhý den se mi ozvala, jestli nemám zájem, že jí to kandidátka odmítla. Víte co? Odmítl jsme také. Jde mi o princip, že mě ani nepozvali na pohovor. Tady je krásně vidět, že jde jen o naplnění KPI :)