Přehled recenzí

Ve společnosti UP Česká Republika se mi pohovor nelíbil z několika důvodů. Hlásila jsem se na juniorní obchodní pozici a bylo mi řečeno mezi řádky, že jsem na pozici ještě mladá (25 let, 3 roky zkušeností z obchodu). Následně HR reditelka dost rozebírala mou fotografii v mém CV, že ona sama moc nemusí odbarvené a zmalované holky, nicméně že mě to na fotce sluší, jen si nevšimla že mám piercing v nose, což už není tak pěkné. Později zavolala, že mi tedy nabízí ještě více juniornější pozici oproti té, kam jsem se hlásila. Byl to retenční pracovník, ale obsahově to byla pozice z call centra (odkud mám také prac. zkušenost). Vůbec nevím, co si o tomto pohovoru myslet, a proto jsem nabídku dobrovolně odmítla.

Ani se neobtěžují odpovědět

Pohovor jsem absolvovala čerstvě po maturitě a chvíli po nástupu na VŠ. Jednalo se o mojí první práci na HPP vůbec. Zhruba hodinový pohovor vedl přímo majitel advokátní kanceláře s manželkou. Zkušenost byla vcelku dobrá, tedy až do chvíle, kdy jsme se dostali na téma mého studia. Pan advokát věděl, že studuji dálkově a že některé pátky musím být na přednášce. na úvodu pohovoru bylo řečeno, že to není takový problém. Opak byl pravdou - byl to VELKÝ problém, což mi pak dával dost sežrat. Věřila jsem, že jako vysokoškolsky vzdělaný člověk ví, jak to na VŠ chodí a že některé přednášky jsou povinné kvůli kreditům a zápočtům. Nu, zmýlila jsem se. I přesto jsem byla přijata. Pracovní zkušenost? Krátká, ale intenzivní. Ale to je jiný příběh.

Do Sanatoria Helios jsem poslala životopis v reakci na inzerát a nedostala jsem odpověď, dvakrát jsem tam volala, personalistu (nejspíš) neměli, tak si mě přehazovali jak horký brambor a nakonec slíbili, že se ozvou, až se nějaká paní vrátí z dovolené. Neozvali a inzerát zmizel z webovek... O dva měsíce později se tam objevil znovu ten samý inzerát. Rovnou jsem volala, že můj životopis už mají. Pozvali mě na pohovor, který probíhal osobně s paní vedoucí laboratoře. Bylo mi řečeno, že nějaká kolegyně odchází a já bych ji měla nahradit a to od buď února nebo března. Mám si v lednu zavolat a domluvíme se na podpisu smlouvy. Zavolala jsem si v půlce ledna, paní na mě byla protivná, že neví, že nemůže říct, že mě bere, ale ani že mě nebere. Tím vše skončilo, už se mi nikdo nikdy neozval.

Jednalo se o muj prvni oficialni pohovor v zivote, nevedela jsem tudiz, co poradne ocekavat.
Pani personalistka byla sice mila, ale jiz po par tydnech a hlavne naslednych zkusenostech s pristupem jinych firem mi doslo, jak moc neprofesionalni pohovor byl.

Moje dosavadni zkusenosti a dovednosti byly odsunuty na vedlejsi kolej. Drtivou vetsinu pohovoru tvoril podrobny popis naplne prace a pracovniho prostredi, jako bych byla jiz prijata a mela se zaucovat. Jiz pri odchodu jsem se mela v podstate vyjadrit, zdali mam o praci vazny zajem (z jejich strany zajem byl) a byl mi prisliben do dvou dnu telefonat ohledne schuzky se zamestnavatelem a email s podrobnym popisem prace. Po tydnu ticha po pesine jsem volala do firmy, abych se zeptala na slibovanou schuzku, a mi bylo sdeleno, ze sef je zrovna nemocny a zatelefonuji mi ihned, jak bude v praci. Za dalsi tyden od tohoto telefonatu mi prisel klasicky neosobni univerzalni e-mail, ze dali prednost jinemu kandidatovi.

Perlicka z pohovodu - Pani personalistku nejvice zaujal muj zajem v teraristice a naprosto vazne zacala resit, jaka zvirata to vlastne chovam a jestli nahodou nechovam hady, protoze ty nema sef rad. 🙃

Bolo to už niekoľko rokov nazad.(cca 2019?) Pán, s ktorým som robila pohovor- mám pocit že to bol majitel či jeden z nich, ma úplne dostal jeho prístupom. Už od prvého momentu sa na mňa veľmi zvláštne pozeral, okej ľudia pozerajú všelijako, neriešim. Ale keď sa ma opýtal, či som niekedy robila modelku či fotomodelku a otvorene si ma prezeral, tak som ostala mierne v šoku. Hej niekto si to môže vziať ako kompliment, ale keď sa vás na pohovore vypytuje prečo nie ste modelka a prečo nerobím niečo kde môžem využiť vzhľad, keď vy chcete robiť kávu, je fakt super pristup. Vysvetlenie, že nie, táto sféra ma nezaujíma a nemyslím si že je to pre mňa mu zjavne nestačilo a pohovor sa točil okolo toho ako sa na mňa dobre pozerá a kafe padlo do zabudnutia.

Pohovor probíhal na Praze 9 Bydlela jsem 10 minut od zvolené pobočky. Personalistka mi řekla, ze kdyz bude potřeba jakýkoliv přesčas budu první na ráně, komu budou volat. Dále uvedla, že už se moc neposilaji dopisy a tlačí se na doplňkový prodej. A co bych prodala z jejich sortimentu malému dítěti. Odpověděla jsem, že samotnému dítěti bych nic nenutila, ale doprovodu bych treba nabídla omalovanky nebo časopis, třeba Medu Pusika. Paní to přišlo vtipné a pohovor ukončila. Nevzali mě a ani nevím, jaká byla správná odpověď na tu její otázku.

První část proběhla skrze videodotazník. Několik otázek v aplikaci. To bylo trošku zmatené (byla to moje první zkušenost s aplikací), ale zvládla jsem to bez větších obtíží.

Druhá část již osobní pohovor, na který jsem byla pozvána telefonicky, na mail mi pak přišel odkaz na krátké video, kde byla vysvětlena náplň práce. K tomu jsem si měla připravit otázky. Paní Pelikánová byla po telefonu, na videu i osobně velmi příjemná, profesionální a skvěle připravená. Během osobního setkání mi více popsala firmu, s pomocí prezentace popis práce a celkově jsem se při pohovoru cítila velmi příjemně.

Já na pohovor dorazila. Personalistka ne. Dodnes se mi nikdo neozval. Už je to rok.

Pohovor byl velmi milý a rychlý, řekli jsme si hned z kraje důležité informace. Na jejich základě jsem pohovor ukončil po deseti minutách, protože firma potřebuje někoho kdo je podstatně zkušenější než jsem já.

První dotaz zaměstnavatele byl: "Jste vdaná? Máte děti?" A to dost nepříjemný tónem. Zaměstnavatel nebyl na předem domluvený pohovor téměř vůbec připraven (nejspíše ani nečetl zaslané CV). Bohužel jsem potřebovala potvrzení pro ÚP, jinak bych po první otázce odešla.

Byla jsem usazena do kuchyňky a musela jsem vyplnit 3 stránkový dotazník (některé části byly téměř slohové a jiné zase dost nevhodné), nejvíce mě zarazila otázka jak často jsem během roku nemocná a jak dlouho mi trvá než se uzdravím (+ jak často jsem nemocná vážně a lehce ), a také co jsem ve svém životě dokázala a u koho si to mohou ověřit. Dotazník byl plný zvláštních otázek nesouvisejících s pozicí, pak následoval rozhovor s ředitelkou, když jsem se zeptala co hlavně budu mít na starost, řekla že budu hlídat kdo má svátek a narozeniny, nakonec mi řekla že mi pošle ještě 3 IQ a osobnostní testy, které pochopitelně nesouvisely ani v nejmenším s obsazovanou pozicí. Jednoduše řečeno spousta povyku pro nic.

Na pohovoru mi bylo sděleno, že firma nabízí dovolenou 2x ročně. Jednou dle mé potřeby a druhou jako teambuilding se vsemi lidmi od vedení, po lidi z poboček ze všech koutů české republiky. Prý se jezdí do ciziny, vše je plně hrazené a jezdí se buď na týden, nebo na měsíc. Na mou otázku, zda si mohu s sebou vzít manžela a syna, kteří si samozřejmě budou vše hradit, my bylo řečeno, že asi nemám rodinu moc dlouho, jelikož ostatní jsou NADŠENÍ, když mohou odjet “na chvíli” od rodiny.

Hned první dvě otázky, na které se mě personalistka zeptala bylo jestli jsem svobodná a s kým bydlím. Následovala ještě otázka na věk.

Neobdržela jsem dosud žádné informace

Předcházel telefonát, kdy na mě bez pozdravu zavrčel "bylo by reálný, že byste se tady někdy ukázala?" Netušila jsem kdo volá a co chce. Aspoň to nastavilo moje očekávání. Na pohovoru na pozici "edukátorka v galerii", která sice zněla zajímavě, ale z inzerátu jsem nebyla moc moudrá, jsem se ředitele zeptala na náplň práce. Řekl "viteco, mně je to jedno, ten inzerát můj zástupce opsal od GASKu, páč je na tu pozici letos nějaká dotace". Na otázku pracovní doby řekl "já jsem tu od rána třeba do devíti večer" a na otázku platu "no jesi sme v inzerátu psali tabulka, tak asi tabulka, ale kolik to znamená, to jde mimo mě." A pak mi ještě přišel dopis, že mě neberou. To už jsem se rozesmála.

Pohovor by rychlý, měl svoje noty kterých se držel. Bylo vidět, že firma přesně ví co hledá. Po celou dobu byl přítomen i jeden z majitelů. Na prvním kole měl chvíli zpoždění kvůli dokončování důležitého projektu a i přesto si našel pár vteřin, aby se přišel omluvit a poprosil o pár minut času. To bylo velmi milé.

Druhé kolo bylo doslova drsné, ale bylo to avizované předem, že takové bude a mám se na to připravit, shořel jsem v něm jako papír, ale bylo to hodně přínosné.

Hlásila jsem se na pozici testera,kde zároveň uváděli, že hledají lidi bez zkušeností. Na menším kurzu o testování jsem byla, nemám zkušenosti, ale když psali, že berou i bez zkušeností, tak jsem to zkusila.

První kolo bylo přes telefon s někým snad z HR, pokud si správně pamatuji a otázky byly trochu zvláštní, nevzpomenu si přesně, ale jinak v pořádku.

Druhé okolo bylo osobně a s více lidmi, kde mi dali dokonce test, jak moc umím najít chyb na webu. Budiž, trochu jsem s tím počítala. Horší bylo, kdyz po mě chtěli skoro profesionálně vědět, jaký typ chyby co je, jak to odprezentuji aj. požadavky, které pro lidi bez zkušeností úplně nejsou. Taky budiž. Ale že se mi při testu hlavní slečna s kolegou posmívali a snažili se u toho vypadat nenápadně a pak už to ani neskrývali,bylo vážně moc. Tak mě to rozhodilo, že mě dodnes mrzí, že jsem neodešla hned a zůstala až do konce.

Myslela jsem si, že svým jménem je tohle firma na úrovni, ale spíše zaměstnávají malé děti, které se u těchto pohovorů neumí chovat. Varuji každého, kdo se tam odváží jít. A ta slečna ještě měla být měla vedoucí. Nevzali mě, díky bohu za to. Chápu, že můj výkon poté byl velmi nedostačující, ale při jejich výsměchu to už absolutně nešlo.

Společnost mně zvala na pohovor přímo jménem jednoho z majitelů. Přijela jsem do sídla, kde na mně čekal druhý z majitelů spolu s HR. Ta za celou 1,5 h pohovoru nepromluvila. Pan majitel neustále měnil směr pohovoru a střílel po mně otázky typu, jak vychováváte děti a co si o vás myslí vaši kolegové. Na konci pohovoru mi oznámil, že nepřeplácí zaměstnance a pozice je jen na IČO, dobu určitou a pouze s přítomností na miste provozu, bez HO, aby měli přesně přehled o tom, co děláme. K tomu si nechali uprostřed všech kanceláři udělat okna aby viděli na všechny, kteří v kancelářích pracují. Druhý den jsem jim napsala, že nebudu dál ve výběrovém řízení pokračovat.

Reagovala jsem na LinkedIn jobs pres link primo na Recruitment stranky. Bylo tam par otazek ohledne toho co sem delala, jake mam zkusenosti, jake nastroje pouzivam... Takove klasicke otazky, ktere jsou bezne na prvnim kole s HR. Byla sem pozvana, na pohovor primo s nadrizenym, ktery hledal k sobe asistentku. Na pohovoru byla misto HR slecna, co uz tam asistentku dela. Asi 40 minut popisovali, co ta pozice obnasi. Furt se chichotali, smali, delali mezi sebou inside jokes, ruzne obliceje, narazky...Ze zacatku jsem se usmivala, ale pak uz to bylo neprijemne. Co to je za toxicke prostredi, rikala jsem si. Pak me nechali mluvit o mne. Max 10min. Skoro na nic se neptali, pan reditel si neco kreslil na papir. Prislo mi, ze je vubec nezajimam.. Vedela sem, ze sem urcite nenastoupim.
Asi za 14 dni mi prisel dotaznik spokojenosti.
Asi za mesic email, ze me neberou.