Na inzerát na externího IT PM jsem reagovala v březnu, pozvání na osobní setkání přišlo v červnu, rovnou s termínem a adresou konání výběrového řízení (VŘ).
Na můj dotaz, zda moje očekávání ceny za MD je pro ně reálné, mi personalista odpověděl, že ano.
Přijela jsem na úřad, kde byly směrovky do příslušné zasedací místnosti, cedule říkala, že se VŘ koná od 8:00 do 14:00. Takže to vypadalo na několik uchazečů v ten den.
Účastnil se personalista a další 2 lidé z úřadu. Výsledkem 45 minutového hovoru bylo, že "šéfka projektů" sdělila, že už to vlastně mají vše hotové (aby prý někdo neřekl, že jsou hrozní) a že aktuálně žádnou práci pro externisty nemají. Že až něco bude, obrátí se na mě.

Na můj následný, nevěřící emailový dotaz personalistovi, zda to VŘ bylo jen jako, mi sdělil, že opravdu hledají projekťáka :)

Vedoucí personalistka mi zavolala, rovnou navrhla termín prvního kola pohovoru - na 30 minut OSOBNĚ. Následně poslala EMAILEM adresu a čas setkání.
Bohužel jsem zapomněla v záplavě další práce tuto schůzku překopírovat do el. kalendáře a tudíž jsem se nedostavila. Omluvu jsem poslala ještě následně po tel. dotazu personalistky a jako chorobně dochvilného člověka mě to mrzí.

Personalistka mi poslala email s tím, že mě chtějí pozvat na 1. kolo pohovoru a mám si vybrat termín. To jsem udělala. Personalistka se na plánovaný termín neozvala ani neomluvila.
Následně mi poslala jiný návrh termínu na další týden.
Před termínem mi poslala email s tím, že se přihlásilo více kandidátů a dali přednost těm, kteří "lépe splnili požadavky".

Zpětná vazba od personalisty je opravdu nápaditá :)

Dobrý den,

děkujeme Vám za zájem pracovat v naší společnosti na pozici xxx. Po vyhodnocení Vašeho profilu Vám bohužel musíme oznámit, že v tuto chvíli pro Vás nemáme vhodnou pozici, na které bychom uplatnili Vaše znalosti a zkušenosti.

Přejeme Vám, aby se Vám podařilo najít uplatnění podle svých představ.

Požadavky inzerátu na IT PM byly zcela standardní. Odmítnutí proběhlo klasicky emailem "dali jsme přednost těm, kteří LÉPE splnili naše POŽADAVKY".
Odpověděla jsem, že bych ráda znala konkrétnější důvody zamítnutí. Přišla tatáž reakce. Ještě jednou jsem se zeptala a uvedla příklady konkrétní zpětné vazby, abych porozuměla, protože moje zkušenosti přesně odpovídají požadovanému.
Personalistka se na mě pouze podívala na LinkedIn a od té doby je ticho.

Když jsem přišla na pohovor, usadili mě do nějaké místnosti a následně přišli asi tři chlapi, ani nevím, jakou měli ve firmě funkci. Začali se mě ptát na spoustu otázek, ale pak přešli k mluvení o firmě. Vysvětlovali mi, jak je to důležitý projekt a když se něco podělá, tak je to problém a musí se to hned opravit, což bych pochopila. Ale následně mi jeden z nich začal popisovat, jak jel na dálnici a něco se podělalo a on musel okamžitě zastavit, vytáhnout notebook a na té dálnici pracovat a opravit to. Údajně se to moc často neděje, ale prezentovali to tak, že když už se něco stane, tak všeho musíte okamžitě nechat a jít to okamžitě opravovat, ať jste kde jste a děláte cokoliv. Působilo to tak, že člověk musí být k dispozici 24/7 a nesmí mít žádný osobní život ani koníčky a být buď v práci nebo sedět doma, kdyby náhodou se něco pokazilo. Byla jsem z toho všeho tak v šoku, že jsem jenom pokyvovala. Co mi tam říkali mi došlo až cestou domů, ještě jsem studovala a nemohla jsem si dovolit odejít z přednášky, protože se něco podělalo a musím to opravit, a ani jsem to dělat nechtěla. Za dva dny volali úplně nadšený, že mě berou, odmítla jsem.

Byl jsem zde na pohovoru ještě v době, kdy se společnost jmenovala jinak a rozhodně jeden z nejlepších pohovorů. Managera zajímalo spíše jaký jsem člověk, ale odborně se mě ptal též. Pohovor se nesl opravdu v přátelském duchu a měl jsem pocit, že sedíme spíše u piva než na pohovoru. Jediné minus, že se pak neozvali. Nevzali mě z důvodu malých zkušeností v oblasti elektrotechniky.

Hodinový online pohovor. Bylo to tak šílený jak to zní. Pohovor je přímo s ředitelem ZOO, velice nesympatický nepříjemný člověk. První věc, co se na pohovoru dovíte je to, že peníze, které jsou psaný v inzerátu, nikdy nedostanete. Pan ředitel má pohovor rozdělený na takový dvě hlavní části. První: rozebere vás doslova na atomy. Co jste, kdo jste, jak jste. Pokud máte VŠ, zda máte červený diplom, jaké známky za státnice, na jaké téma BP/DP a jak jste obhájili. Jaké předměty jste měli apod. Druhá část: zda víte něco o zoo, zda jste projeli stránky a informovali se či nikoli. A pak spousta zbytečných věcí, bez kterých by se pohovor obešel. No a pokud vyhovujete, jdete na 3 zkušební dny makat. Pokud čekáte, že dostanete zaplaceno, nebojte se, neuvidíte ani korunu. Na zkušebních dnech se dozvíte od zaměstnanců, že je zde neskutečně hrubým způsobem porušován zákoník práce, ale zřejmě to nikoho neštve, když tam pořád všichni pracují. Jedním slovem: katastrofa.

Zkoušela jsem se přihlásit na pozici, pro kterou jsem úplně nesplňovala podmínky, ale zkusit jsem to chtěla. Nebyla jsem úspěšná. Nicméně chci vyzdvihnout přístup letiště. Během 2 týdnů kdy probíhalo výběrové řízení mi vždy přišel email, který mě obeznámil se situací, např. že se stále zpracovávají podklady a že mě i nadále budou informovat. Nakonec mi přišel email, že vybrali vhodnějšího kandidáta. V pořádku. Opravdu chci jen vypíchnout to super jednání, takhle by to mělo fungovat všude.

Byla jsem pozvána na zkušební den, kde na mě nikdo neměl čas, takže jsem cestu absolvovala naprosto zbytečně. Přestože jsem neměla potřebné zkušenosti, bylo mi řečeno, že to nevadí, že se dá vše naučit. Nakonec jsem odcházela s tím, že se na pozici nehodím, ale že můžu jít brigádně kydat boxy, když už nic jiného...

Paní majitelka (?) mě pozvala na zkušební den, abych věděla, co od práce čekat. Hned ten den jsem jí psala zprávu, že mám o práci zájem a zda se můžeme nějak domluvit. Bez reakce. Další den volám, bez úspěchu. Přišla mi sms ať volám později nebo píšu sms, napsala jsem sms, bez reakce. Další tři dny pokusy z mé strany o navázání kontaktu. Bez úspěchu. Poté přišla sms s omluvou, a že se ozve později. Už se neozvala a já se snažit přestala, podle mě zcela logická reakce. Nedoporučuju.

Pohovor proběhl osobně. Jednalo se o pozici zootechnik/ošetřovatel zvířat. Ze začátku klasický pracovní pohovor, než si na mě pan manažer nebo co byl zač, začal honit své ego. V inzerátu bylo zmíněno, že je výhodou komunikativní angličtina, důvodem jsou zaměstnanci cizinci, nemám problém. Ale to, jakým způsobem najednou otočil pohovor do angličtiny a předváděl svůj jazykový um a mě se tak snažil shodit, to jsem ještě neviděla, jen tam ze mě dělal debila a i se začal vyptávat na věci, po kterých mu nic nebylo, rozuměj osobní informace absolutně nesouvisejici s prací. Řekl mi, že se mi co nejdřív ozvou, ozvali se po dvou týdnech a řekli mi, že pozici obsadili interně.

Pohovor na pozici asistentky v advokátní kanceláři proběhl velmi dobře, příjemně. Vedly jej dvě vedoucí asistentek, byly připravené, velmi příjemné. Otázky byly k věci a panovala tam velmi dobrá nálada. Odcházela jsem s pocitem, že by to mohlo vyjít, protože sympatie mi přišly vzájemné a celkově mi přišlo, že jsem je zaujala. Nakonec totální vyghostování, nikdo se mi s výsledkem pohovoru již neozval. Vzhledem k tomu, že se jedná o větší kancelář a navíc pohovor proběhl tak dobře, čekala bych lepší úroveň jednání.

Hodnotím pouze pohovor, ne svou negativní zkušenost při zaměstnání.
Pohovor byl veden velice profesionálně. Přítomni byli personalistka a vedoucí směny. Otázky směřovaly pouze na skutečnou pozici a výkon práce. Všechny důležité věci jako např. nezvyklosti, rizika dané pozice a další informace nezbytné pro zvážení, jestli chci nastoupit nebo ne, zazněly. Výsledek řízení mi byl oznámen telefonicky.

Neobtěžovali se napsat, jestli mě berou, nebo ne, i když slíbili, že mi výsledek výběrového řízení napíšou do e-mailu. Budoucí šéfka naprosto nesympatická, potápěla mě v otázkách, na které jsem neznal odpověď. Personalistka byla otrávená, jako kdyby svou práci nesnášela.

Musím pochválit osobní přístup. Žádné HR nesmysly, ale profesionální rozhovor o potencionální spolupráci. Moc příjemné :)

S panem majitelem jsme se přeli o to, kdo je nejlepší dřepař na světě, tak jsme se jali soutěžit o tuto pozici, dřepováním. Bylo to úděsné, ale nakonec jsem zadřepoval mnohem víc, než on.

Na pohovoru mi bylo řečeno, že můj potenciální budoucí vedoucí je cholerik a čas od času všechny jen tak seřve, jakože pro sport asi. To bych byla ochotná akceptovat, byť je to podivné. Na pohovoru mi řekli, že mě chtějí a dali mi nabídku. Nabídka se mi celkem líbila a tak jsem ji chtěla přijmout. Jenže v ten moment mě ghostnuli. Chtěla jsem nějaké informace o nástupu, nebo třeba nabídku mít písemně nebo tak, tak jsem opakovaně volala a ptala se po těchto informacích. Pokaždé mi bylo řečeno, že mi to "dnes už někdo pošle". Od tohoto incidentu uběhl rok, třikrát jsem urgovala telefonicky, stále jsem nedostala jediný email, telefonát s rozřešením, nic. Samozřejmě, že jsem nastoupila jinam.

Velmi příjemné výběrové řízení. Týden po odeslání životopisu mě pozvali na pohovor. Pár dní po pohovoru se ozvali s nabídkou, kterou jsem přijala. Už jsem skoro zvyklá, že mě firmy ghostují a nebo mají výběrové řízení na půl roku i dýl, takže zde jsem byla příjemně překvapena tím, jak rychle a organizovaně to vše probíhalo.

Pohovor proběhl v březnu. Měla jsem z pohovoru dobrý pocit, zdálo se mi, že mě chtějí. V návaznosti na něj bylo do týdně druhé kolo, což byl online test asi na dvě hodiny. Výsledky z online testu jsem měla nadprůměrné, tak jsem si říkala, že to bude fajn, třeba mě vezmou, když se na pohovoru tvářili že jo a pak mám dobrý výsledek z online testu. Jenže v ten moment mě ghostnuli. Několikrát jsem volala personalistce a připomínala jsem se, jestli mi tedy zašlou nějaké informace, cokoliv, přijata/nepřijata/další kolo. Trvalo to půl roku, než mi v srpnu přišel automaticky generovaný email, že nejsem na pozici přijata. Mezitím už jsem samozřejmě dávno pracovala jinde.